ŽENEVSKÉ KONVENCE A DODATKOVÉ PROTOKOLY 
                             (stručný přehled)
                 Vyšlo jako publikace Úřadu ČČK Praha, 1999.
                   (číselné údaje aktualizovány k 1.7.2004)

                         Autor: Dr. Marek Jukl, Ph.D.
                           (člen Výkonné rady ČČK)




                                  OBSAH
                                                                       
Úvod

                          A.Ženevské konvence                          
1.Ženevské konvence a mezinárodní humanitární právo
2.Provádění Ženevských konvencí
3.Typy ozbrojených konfliktů

                            B.Režim ochrany                            
1.část - Konflikty typu C,D

2.část - Konflikty typu A,B
I.Základní záruky
II.Speciální ochrana
1.Ranění, nemocní a trosečníci
   Zdravotnické jednotky a personál
   Ochrana zdravotnických jednotek a povinností
   Rozeznávací znak
2.Váleční zajatci
a) Status kombatanta a válečného zajatce
b) Pravidla pro zacházení s válečnými zajatci
   Tábory válečných zajatců
   Styky s vnějším světem
   Trestní a disciplinární opatření
   Repatriace
   Informační kanceláře válečných zajatců
3.Civilní obyvatelstvo
a) Všeobecná ochrana proti účinkům války
   Preventivní bezpečnostní opatření
b) Civilní osoby v moci cizí strany
   Cizinci na území bojující strany
   Občané na obsazeném území
   Právo (trestní)
c) Pravidla internace
d) Civilní obrana
e) Informační kanceláře pro civilní osoby

III.Zakázané způsoby a prostředky vedení války

        C. Stíhání porušení Ženevských konvencí

Doporučená literatura
Seznam zkratek



                               Úvodem
  Snaha o zlidštění válek  se  sice  s  různou  intenzitou  objevuje  v 
historii již od pradávna, ale praktické  výsledky  těchto  snah  nebyly 
významné. Teprve až v minulém století zaznamenáváme kvalitativní  posun 
- přijetím Ženevské  úmluvy  z  r.1864  byl  položen  základ  systému 
mezinárodních smluv  vytvářejících  mezinárodně  závazná  pravidla  pro 
vedení válek, nastala tedy nová situace, kdy  ochrana  obětí  válek  je 
chápána jako  státní  záležitost.  Především  zásluhou  stále  aktivity 
Mezinárodního výboru Červeného kříže dochází  k  rozvoji  mezinárodního 
humanitárního práva - jsou přijímány další normy, které stále  zmenšují 
rozsah akceptovatelného násilí  a  omezují  je  jen  na  bitevní  pole. 
Přijetí  těchto  ustanovení  je  však  výsledkem  složitých  jednání  a 
přesvědčování.  Fakt,  že  smluvními  stranami  Ženevských  úmluv  jsou 
prakticky všechny státy světa,je  dokladem  úspěšnosti  těchto  snah  a 
tvoří z nich vpravdě univerzálně platnou normu. 
Úsilí hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce se však neomezuje jen 
na zdokonalování humanitárního práva a  na  kontrolu  jeho  dodržování. 
Nedílnou součástí aktivit Červeného  kříže  a  Červeného  půlměsíce  je 
šíření znalostí Ženevských úmluv jak v  ozbrojených  silách,  tak  mezi 
civilním  obyvatelstvem  -  aktivně  zachovávat  jejich  ustanovení  či 
domáhat se svých práv může jen ten, kdo tato ustanovení  zná.  A  právě 
pomocníkem při šíření  znalostí  o  Ženevských  úmluvách  má  být tento 
text - jeho cílem je podat stručný, ale současně úplný přehled o obsahu 
Ženevských konvencí o ochraně obětí válek  a  jejich  dvou  dodatkových 
protokolů. 

Srpen 1999
                                                                  Autor

                                                                       
           1.Ženevské konvence a mezinárodní humanitární právo
   Mezinárodní  humanitární  právo  (MHP) (ekvivalentní pojem je mezi-
národní válečné právo) je  soubor  norem   společně  dohodnutých státy
s cílem maximálně humanizovat válku  a  zmírnit  její následky,  dokud
nebude možné válku vyloučit.
   Základním pramenem  MHP  jsou  tzv.  Ženevské  konvence   o  ochraně 
válečných obětí" (ŽK) a dodatkové protokoly k těmto konvencím   (DP).
Jejich hlavní zásadou  je,  že  v  každé  době  musí  být  respektována 
důstojnost lidské bytosti a musí být bez diskriminace učiněno  vše  pro 
zmírnění utrpení těch, kteří nejsou na konfliktu přímo účastni, i těch, 
kteří byli z konfliktu vyřazeni v důsledku nemoci, zranění či zajetí.

   Historie vzniku ŽK: Po bitvě u Solferina (1859, 40 tis.  raněných  a 
mrtvých bez pomoci) zakládá r.1863 Švýcar  H.Dunant  v  Ženevě  Meziná
rodní výbor Červeného  kříže  (MVČK),  který  (pod  záštitou  švýcarské 
vlády) svolal do Ženevy diplomatickou konferenci  (12  států  Evropy  a 
USA) - r.1864 byla přijata  Ženevská konvence o zlepšení osudu zraněných 
vojáků v poli". Byl tak položen základ existence právních  norem  plat- 
ných v případě válek - nadále se již tedy právo a válka nevylučují.
MVČK má neutrální pozici a dle  ŽK  zejméma  plní  ochranné  funkce  (k 
obětem konfliktů), má úlohu zprostředkovatele,  dohlíží  na  dodržování 
ŽK,  iniciuje  opatření  v  oblasti  MHP.  Následně  vznikají   národní 
společnosti ČK  (NSČK)  (Rakousko - Uhersko 1868), dnes  ve  181  zemi. 
Ženevské  konvence  byly  doplněny  a  revidovány   v   1899   (námořní 
konflikty), 1906 a po 1.světové válce (1929  -  váleční  zajatci),  kdy 
však návrh MVČK na ochranu civilních osob nebyl přijat. 
Po 2.svět.válce, v níž 50% obětí tvořily civilní  osoby  a  která  byla 
provázena mimořádnými zločiny Německa a Japonska, byly na  Diplomatické 
konferenci v Ženevě nově formulovány  čtyři  Ženevské  konvence  (12.8. 
1949, kdy je podepsala také ČSR, ve Sbírce zákonů byly vyhlášeny pod č.
65/1954.) ve znění dodnes platném. Jsou to: 

1.Ženevská konvence o zlepšení osudu raněných a  nemocných  příslušníků 
ozbrojených sil v poli, 
2.Ženevská konvence o zlepšení osudu raněných, nemocných  a  trosečníků 
ozbrojených sil na moři, 
3.Ženevská konvence o zacházení s válečnými zajatci, 
4.Ženevská konvence o ochraně civilních osob za války. 
Jejich smluvními stranami jsou 192 státy (OSN 191). 


K posílení ochrany civilních osob a k rošíření ochrany při  konfliktech 
na území jedné země (občanské války, boj proti koloniální  nadvládě)  a 
také vzhledem k novým  způsobům  vedení  války  (např.ekologická  válka 
Vietnam) byla  svolána  Diplomatická  konference  (1974-77),  kde  MVČK 
předložil návrh I. a II. Dodatkového protokolu  k  ŽK  (ČSSR  podepsala 
1978,  ve Sbírce zákonů byly vyhlášeny pod č. 168/1991), dnes mají 161, 
resp.156 smluvních stran.
Zásady  Ženevských úmluv i jejich  dodatkových protokolů se považují za
součást  obyčejového práva  zavazujícího  všechny  členy  mezinárodního
společenství.
Nadále budeme Ženevskými konvencemi (ŽK) rozumět  Ženevské  konvence  z 
roku 1949 včetně Dodatkových protokolů z roku 1977 (představují normu o 
600 článcích).
Existují i další normy MHP - rozvíjejí ustanovení ŽK - např. Čl.35 I.DP 
definuje obecně zakázané prostředky a způsoby vedení  války  a  některé 
mezinárodní smlouvy explicitně stanoví, že daný prostředek  (způsob) je 
zakázán  (např.  biologické  zbraně  (1972),  chemické  zbraně  (1993), 
nášlapné miny (1997), významná je i  Konvence o zákazu či omezení užití 
některých konvenčních zbraní" z r.1980).

  Závaznost ŽK: jsou závazné pro smluvní stranu při konfliktu na jejím 
území nebo při konfliktu s jinou smluvní stranou,  ale  i  se  stranou, 
která není smluvní stranou ŽK, pokud dodržuje jejich zásady. 

  ŽK v právu ČR: ustanovení ŽK mají přednost před zákony (viz Ústava ČR)


                  2.Provádění Ženevských konvencí
- ŽK se provádějí za pomoci a pod dohledem ochranných mocností (OM) (a 
jejich delegátů) způsobem  popsaným  dále.  Každá  strana  v  konfliktu 
jmenuje svou OM, která bude hájit její zájmy. OM může  být  pouze  stát 
nezúčastněný v konfliktu, nebo nestranná organizace. Volba  OM  podléhá 
schválení druhé strany. Návrh může učinit MVČK. Pokud OM není jmenována 
či neplní funkci, strany povinně přijmou MVČK jako OM. 
- strany poskytnou MVČK všechny prostředky pro výkon funkcí dle ŽK,
NSČK se poskytnou všechy prostředky pro činnost dle ŽK  a  pokynů  MČK. 
- pokud možno strany poskytnou prostředky i  ostatním hum.organizacím, 
které naplňují ŽK
- ve všech OS musí působit právní poradci
- znalost ŽK musí být v ozbrojených silách i mezi obyvatelstvem šířena


  Hlavní zásady pro provádění ŽK:
- ŽK zakládají osobní odpovědnost každého příslušníka smluvní strany a
jsou závazné jak pro osoby vojenské tak i civilní
- ŽK nelze vypovědět během konfliktu.
- žádné ustanovení ŽK nesmí být vykládáno jako ospravedlnění agrese  či 
neoprávněného použití síly,
- žádné  ustanovení  ŽK  nesmí  být  vykládáno  k  omezování  činnosti 
ochranných mocností, MVČK (NSČK),
- ŽK představují minimální standard ochrany, vybízejí  všechny  smluvní 
strany, aby jej doplnily vzájemnými dohodami či praxí.
- smluvní strana nemůže sebe ani jinou stranu zprostit povinností dle ŽK
- chráněné osoby se nemohou (ani zčásti) zříci práv daných ŽK
- při aplikaci  ŽK  se  nesmí  činit  rozdílů  rasových,  náboženských, 
sociálních a pod.
- v situaci neřešené v ŽK ani jiné normě MHP zůstávají chráněné osoby 
pod ochranou odvozenou ze zásady humanity a požadavků veřejného svědomí
- jde-li o zájem osob chráněných ŽK, zejména při sporu mezi  bojujícími 
stranami, o  výklad  ŽK,  jsou  strany  povinny  se  zúčastnit  schůzky 
navržené OM, např. za účasti zástupce MVČK.
- ŽK musí být  dodrženy za  všech okolností (např. i tehdy,poruší-li je 
protivník)
- chráněné zájmy nesmí být předmětem represálií (tj.nelze omezit práva
plynoucí z ŽK a nutit tak  daný stát ke splnění některého mezinárodně- 
právního závazku).

   Kvalifikovaný personál k provádění ŽK a činnosti OM připravují již v 
míru jednotlivé smluvní strany za pomoci NSČK a MVČK.


                    3.Typy ozbrojených konfliktů (OK)
   Typ A.: mezinárodní ozbrojený konflikt včetně okupace (i částečné) i 
když se nesetká s odporem. (Vyhlášení války není podmínka)
   Typ  B.:  boj  proti  okupaci,  boj  národů  proti   koloniálním   a 
rasistickým režimům za sebeurčení.
   Typ C.: ozbrojený konflikt na území smluvní strany mezi jejími ozbr. 
silami a jinými organizovanými ozbrojenými skupinami majícími velení  a 
kontrolujícími část území, jež umožňuje provádět trvalé a  koordinované 
vojenské operace a aplikovat ŽK. Nepatří sem  izolované  násilné  činy, 
vnitřní nepokoje ap.
   Typ D.: každý jiný ozbrojený konflikt na území smluvní strany.

Při konfliktech na území jednoho státu  (často jde o jeho násilnou dez-
integraci)  není aspoň jedna z bojujícíh strann státem.  Dle stanoviska
Mezinárodního soudního dvora jsou však i  pro tutu stranu ustanovení ŽK
závazná.



                     B. R E Ž I M  O C H R A N Y  

                   PRVNÍ ČÁST - KONFLIKTY TYPU C a D
                   
Při OK typu D a C poskytují ŽK  jen  základní  prvky  ochrany  ,  které 
uvedeme stručně ve společném oddíle.  Tyto základní standardy humanity
jsou zakotveny v článku 3. společném všem čtyřem  konvencím a v II. do-
datkovém protokolu.
Režim ochrany v OK typu A,B bude podrobně rozčleněn.

                   
                           I.Konflikt typu D
- lidské zacházení s osobami, jež se přímo neúčastní nepřátelství  (vč. 
těch, co složily zbraně či nejsou schopni boje (zranění))
- za všech okolností je vůči těmto osobám zakázáno  :
   1) útoky na život a zdraví (vražda, zmrzačení, mučení, trýznění)
   2) braní rukojmí
   3) pokořující zacházení a nemravné jednání
   4) uložit trest bez řádného soudu
- ranění a nemocní budou sebráni a ošetřeni
- MVČK popř. i jiná nestranná  humanitární  organizace  může  nabídnout 
služby

                           II.Konflikt typu C
- následující ustanovení se nedotýkají  povinnosti  státu  udržovat  na 
svém území zákonnými  prostředky  právo  a  pořádek  a  bránit  národní 
jednotu. Neospravedlňují vměšování do záležitostí dané smluvní strany.
- zachovává se ochrana pro typ D, dále je zakázáno:
   5) kolektivní tresty
   6) otroctví
   7) plenění, teroristické činy
   8) hrozit činy 1) - 7)

- zvláštní ochrany požívají:

1.děti
Strana konfliktu má povinost:
- poskytnout potřebnou péči - vč.vzdělání a morální (náboženské) výuky
- sjednocovat rozdělené rodiny (v důsledku konfliktu)
- děti do 15 let se nesmějí účastnit válečných akcí
- dočasně přemístit  (se  souhlasem  rodičů  či  odpovědných  osob)  do 
bezpečných oblastí

2.osoby zbavené svobody (internované či zadržené v souvislosti s OK)
Strana konfliktu má povinost:
- poskytnout:
   - potraviny 
   - odpovídající zdravotní a hygienickou  péči  (nesmí  být  podrobeni 
     zákrokům, jež si nevyžaduje jejich zdravotní stav)
   - ochranu proti vlivům podnebí 
   - ochranu proti nebezpečí vyplývajícímu z OK (včetně evakuace)
- umožnit příjem podpůrných zásilek
- umožnit výkon náboženských obřadů
- uloží-li se  pracovní  povinnost  -  stejné  pracovní  podmínky  jako 
  civilní obyvatelé

        Pravidla pro trestní stíhání za činy vztahující se k OK:       
- tresty lze  vykonat  jen  na  základě  řádného  a  nezávislého  soudu 
respektujícího všeobecně uznávané zásady soudního řízení - tj. zejména:
   - řádné seznámení s obviněním a právo na obhajobu
   - respektování presumpce neviny 
   - stíhat lze jen na základě osobní odpovědnosti
   - lze trestat jen za činy trestné v době spáchání (před OK)
   - nelze nutit k doznání
   - proces proběhne za přítomnosti obviněného
   - poučení o opravných prostředcích
- trest smrti nelze vynést nad osobou do 18 let  (v  době  spáchání)  a 
nelze jej vykonat na těhotné ženě
- po skončení OK se vláda bude snažit poskytnout co nejširší amnestii

                  Péče o raněné, nemocné a trosečníky                  
- mají právo na ochranu a lidské  zacházení  (bez  ohledu  na  účast  v 
konfliktu) i ochranu před pleněním
- bezodkladně a v patřičném rozsahu poskytnout lékařskou péči
- kdykoli je to možné (zvláště po boji) sbírat  raněné  (trosečníky)  k 
ošetření a mrtvé k řádnému pohřbení.

      Ochrana zdravotnických povinností a zdravotnických jednotek      
- nelze jakkoli stíhat za poskytnutí zdravotnické pomoci komukoli
- zdravotníkům nelze v jejich činnosti bránit a nebo je nutit k  činno
sti odporující lékařské etice (včetně zachování  zákonné  mlčenlivosti), 
analogicky pro duchovní personál
- zdravotnické jednotky a transporty a  jejich  personál  bude  označen 
rozeznávacím znakem ČK (nebo ČP)  na  bílém  podkladu  -  pod  dohledem 
příslušného orgánu (k jiným účelům nesmí být užit)
- zdravotnické jednotky a transporty budou vždy chráněny  a  nesmí  být 
předmětem útoku - ochrana zanikne, páchají-li nepřátelskou činnost (jde 
o zneužití znaku ČK) a to i  přes  varování  (nutno  stanovit  lhůtu  k 
nápravě)
                     Ochrana civilního obyvatelstva                    
tj. obyvatelstva, které se neúčastní nepřátelských akcí
- civilní obyvatelstvo (ani jednotlivci) nesmí být předmětem útoku
- zákaz násilných činů a hrozby násilím
- zákaz "vyhladovění" jako  metody  boje  -  zákaz  ničení  předmětů  a 
zařízení k výrobě potravin (pole, zdroje vody, sklady,...)
- zákaz útoku na zařízení obsahující  nebezpečné  síly  (ani  jde-li  o 
vojenské objekty) - přehrady, jaderné reaktory a pod., pokud by došlo k 
vážným ztrátám na civilních osobách
- zákaz útoku na historické památky a místa bohoslužeb
- zákaz nuceného přemísťování  civ.obyvatelstva  -  s  výjimkou  důvodů 
bezpečnosti civilních osob a  nebo  vážných  vojenských  důvodů.  Platí 
povinnost zajistit pak přístřeší, hygienu, zdraví a výživu
- NSČK (popř.i jiná nestranná humanitární organizace)  mohou  nabídnout 
své služby obětem  OK.  Sbírat  a  pečovat  o  raněné  může  i  civilní 
obyvatelstvo
- dojde-li mezi civilními obyvateli k nouzi o potraviny a  léky,  mohou 
být (se souhlasem strany konfliktu) podniknuty podpůrné akce.




                   DRUHÁ ČÁST - KONFLIKTY TYPU A a B


   V  těchto  konfliktech  platí  všechna  ochranná  opatření  jako   v 
předchozích, jsou však širší a  mnohem  podrobněji  upravena.  Režim  v 
konfliktech typu A je předmětem všech 4  ŽK  a  ustanoveními  I.DP  byl 
doplněn a rozšířen i na konflikty typu B - ustanovení pro A  i  B  jsou 
tedy nyní stejná.
   Pro přehlednost zde však bude proveden ucelený výklad bez odkazů  na 
pravidla pro OK typu C,D.

   Členění ochranných opatření:
I.Základní záruky pro všechny druhy osob
II.Speciální ochrana
   1.Ranění, nemocní, ztroskotanci. Zdravotnické jednotky a personál
   2.Váleční zajatci
   3.Civilní obyvatelstvo. Civilní obrana.
III.Zakázané způsoby a prostředky vedení války

                           I.ZÁKLADNÍ ZÁRUKY
   Stanovují minimální ochranu, která je u  osob  speciálně  chráněných 
dále rozvíjena. Musí  být  poskytnuta  kterékoli  osobě,  i  když  není 
schopna prokázat nárok na status osoby  specielně  chráněné,  nebo  jej 
nemá (žoldnéř). 
- tělesné i duševní zdraví a stav osob v moci  cizí  strany  nesmí  být 
ohroženy (ani v důsledku opomenutí)
   V každou dobu a každém místě je zejména zakázáno  :
- ohrožení duševního či tělesného zdraví -  zejména  vražda,  mučení  , 
tělesné tresty, zmrzačení, neposkytnutí lékařské péče
- provádět lékařské úkony, které si jejich  zdravotní  stav  nevyžaduje 
(např. experimenty)
- odnímat  tkáně  za  účelem  transplantace  (s  výjimkou  dobrovolného 
dárcovství krve či pokožky)
- pokořující a urážející zacházení, jakékoli nemravné jednání
- braní rukojmí
- kolektivní tresty
- hrozit kterýmkoli uvedeným činem
O všech lékařských procedurách je povinnost vést záznamy k dispozici OM.

        Pravidla pro trestní stíhání za činy vztahující se k OK:       
- tresty lze  vykonat  jen  na  základě  řádného  a  nezávislého  soudu 
respektujícího všeobecně uznávané zásady soudního řízení - tj. zejména:
   - řádné seznámení s obviněním a právo na obhajobu
   - respektování presumpce neviny 
   - stíhat lze jen na základě osobní odpovědnosti
   - lze trestat jen za činy, které v době spáchání  byly  trestné  dle 
  mezinárodního práva či státního práva, kterému osoba tehdy podléhala.
   - nelze nutit k doznání
   - proces proběhne za přítomnosti obviněného 
   - obviněný má právo předvést svědky v jeho  prospěch  a  vyslechnout 
                                             svědky svědčící proti němu
   - nelze znovu stíhat, bylo-li řízení uzavřeno (odsouzen či osvobozen)
   - právo, aby rozsudek byl vynesen veřejně
   - poučení o opravných prostředcích
- trest smrti nelze vynést nad osobou do 18 let  (v  době  spáchání)  a 
nelze jej vykonat na těhotné ženě a matce malých dětí.

                           Ochrana žen a dětí                          
- ženy a děti - zvláštní ohledy (vč.ochrany před nemravným jednáním)
- těhotné ženy a matky malých dětí - jsou-li zadrženy v  souvislosti  s 
OK - právo na přednostní projednání jejich případu
- maximální snaha nevynést trest smrti za činy souv. s OK nad  těhotnou 
ženou či matkou malých dětí
- dětem do 15 let - zabránit  účasti  v  OS  (upadnou-li  do  zajetí  - 
požívají i tam zvláštní ochrany)
- osoby 15-18 let - povolávat do OS jen výjimečně (přednostně starší)
- v internaci musí být děti odděleny od dospělých (vyjma vlastní rodiny)
- všechny strany musí maximálně umožnit (v součinnosti  zejména  s  OM, 
MVČK) slučování rozdělených rodin
evakuace dětí
- mocnost může evakuovat do cizí země jen vlastní  děti  (ochrana  před 
zavlečením) - jinak jen dočasně (z okupovaných území) a to jen z důvodů 
jejich bezpečnosti či léčení - se souhlasem rodičů či poručníků
- evakuace se děje pod dozorem OM
- zaručit kontinuitu vzdělání včetně náboženství - dle přání rodičů 
- pro usnadnění návratu - povinnost každému dítěti  vystavit  průkaz  s 
fotografií  (obsahuje  základní  údaje  včetně  údajů   o   příbuzných, 
zdravotním stavu a krevní  skupině,  místě  nalezení,  nynější  adrese, 
resp. příčině smrti) a zaslat jej Ústřední pátrací agentuře MVČK.

                            Ochrana novinářů                           
- jsou považováni za  civilní  osoby  a  chráněni  za  předpokladu,  že 
nepodnikají akce neslučitelné  se  statutem  civilní  osoby  (účast  na 
válečných akcích) - II.3
- válečný dopisovatel má eventuelně právo na status válečného zajatce
- vlastní země může novináři vystavit průkaz



                          II.SPECIÁLNÍ OCHRANA

    1.RANĚNÍ,NEMOCNÍ A TROSEČNÍCI. ZDRAVOTNICKÉ JEDNOTKY A PERSONÁL

                            (1.a 2.ŽK, I.DP)                           
              a) Ranění, nemocní a trosečníci (čl.8 I.DP)              
- týká se všech raněných, nemocných a trosečníků  z  řad  vojenských  i 
civilních  osob,  kteří  potřebují  lékařskou  péči    a   zdržují   se 
nepřátelských aktivit (dále jen  ranění" či  nemocní")
- musí být vyhledáni a sebráni ať patří ke kterékoli straně  -  ujednat 
příměří (vč.mrtvých)
- právo na lidské zacházení a co nejúplnějsí lékařské ošetření, které 
vyžaduje jejich stav
- chránit před oloupením, zvědavostí a urážkami veřejnosti
- stávají se válečnými zajatci a požívají ochrany dle II.2. (splňují-li 
patřičné podmínky)
- každá strana neprodleně pořídí soupis (totožnost,  státní  občanství, 
osobní data, místo zajetí (úmrtí), druh zranění)  -  zaslat  Informační 
kanceláři (ta zašle prostřednictvím OM Ústřední kanceláři a mocnosti,
k níž zraněný náleží - viz dále, zejm. část II.2.)
- obě strany si touto cestou  zašlou  ověřené  úmrtní  listy,  polovinu 
identifikačního štítku, závěť aj. osobní věci.
- pohřby - viz ustanovení o válečných zajatcích (II.2)

    b) Zdravotnické jednotky a personál (čl.8 I.DP)            
- Zdravotnické jednoty (ZJ): zdr.zařízení k vyhledávání, přepravě, lé
čení a prevenci - nemocnice, ošetřovny,  transfúzní  stanice,  zdravot
nické sklady a podobné jednotky ať již civilní či  vojenské,  stálé  či 
mobilní.
- Zdravotnický personál (ZP)   se dělí: (čl.27 a d.1.ŽK, čl.9,12 I.DP)
- a) ZJ vojenské:   1.ZJ vojenské zdravotnické služby, ZJ  NSČK  (příp. 
                                             další vládou přidělený ZP)
                    2.vojenské osoby vycvičené k pomoci ZP typu a1.
                    3.ZJ poskytnuté neválčící stranou   (či její NSČK), 
                    nebo nestrannou mezinárodní organizací (MVČK)
- b) ZJ civilní:    1.náležící a uznané příslušnou stranou (vč.ZJ NSČK)
                    2.poskytnuté - jako a3.
   Nadále  se  pojmem   zdravotnická  jednotka"  (ZJ)  či   zdravotnický 
personál" (ZP) myslí pouze ZJ (ZP) typu a),b)
Duchovní personál - požívá stejné ochrany a práv jako ZP
  Poskytnutí ZJ (ZP) některé ze stran není vměšováním do konfliktu.

    Ochrana zdravotnických jednotek 
- zákaz útoku na zdravotnické jednotky - za všech okolností
- zdravotnický personál musí být vždy respektován a chráněn
- ochrana ZJ může být přerušena jen za činy  škodící  nepříteli,  pokud 
nebylo uposlechnuto předchozí varování (rozumná lhůta).
Za tyto činy se nepovažuje např.:
   - má-li ZP lehké osobní zbraně k ochraně své a nemocných
   - je-li k ZJ přidělen strážní oddíl
   - nachází-li se u ZJ zbraně odebrané raněným před jejich odevzdáním
   - nachází-li se v ZJ kombatanti   ze zdravotních důvodů
- oznamování umístění stálých ZJ   (nemocniční oblasti - lépe už v míru)
- ZJ nesmí být umístěna v blízkosti vojenských objektů
- ZJ nesmí být užito jako "štítu"

Ochrana zdravotnických povinností
- nikdo nesmí být jakkoli postižen za poskytnutí  zdravotnických  úkonů 
komukoli, ani mu nesmí být bráněno v činnosti vyžadované zdravotnickými 
zásadami či ŽK
- nikoho nelze nutit k postupům proti lékařské etice
- nikoho nelze nutit k poskytnutí informací o ošetřených (vyjma  zákonů 
vlastní strany a hlášení infekčních nemocí)

Vojenská zdravotnická jednotka v moci nepřítele
- pokračuje v činnosti, dokud péči nepřevezme nepřítel.
- personál a1) lze zadržet jen vyžaduje-li to stav válečných zajatců 
   - není zajat (požívá však všech výhod válečných zajatců)
   - právo návštěvovat nemocné mimo tábor (nemocnice, pracovní oddíl) - 
     dopravu zajišťuje.nepřítel
   - velí: nejstarší vojenský lékař nejvyšší hodnosti, odpovídá za 
     odbornou činnost, má přímý přístup k vedení zajateckého tábora
   - ZP nesmí být přidělena jiná práce
   - ZP bude navrácen, jak to poměry umožní (převzetí  péče  o  zajatce 
     nepřítelem) včetně nástrojů a osobního vlastnictví.
- personál a2) se stává válečnými zajatci, bude  přednostně  použit  ke 
zdravotnické službě zajatcům
- personál a3) - nelze zadržet, může se vrátit jak to vojenská  nutnost 
umožní. Do propuštění - ošetřují  raněné.  Právo  na  totéž  zaopatření 
(platy, strava, atd.) jako ZP armády strany,  jež  je  drží.  Propouští 
se včetně osobních věcí, nástrojů, zbraní a dopravních prostředků.
- materiál mobilních ZJ nesmí být zničen, nutno  použít  pro  raněné  a 
                                                                nemocné
- stavby a materiál stálých ZJ - musí sloužit původnímu účelu,  naložit 
s nimi jinak lze  jen  v  případě  naléhavé  vojenské  nutnosti  a  při 
zabezpečení péče o hospitalizované

Civilní zdravotnická jednotka v moci okupační mocnosti (OkM)
- OkM musí obyvatelstvu zajistit zdravotnickou  péči  -  zdravotnickému 
personálu poskytne materiál a veškerou pomoc
- OkM nemůže zabavit civilní ZJ či nutit její personál  k  jiné  práci, 
pokud je ZJ nutná pro výše uvedenou péči a pro péči o již léčené. 
- ostatní  ZJ  lze  zabavit  (přechodně)   jen   pro   nezbytně   nutné 
zdravotnické potřeby raněných vojáků OkM či válečných zajatců.
- civilní ZP - volnost pohybu (pro výkon činnosti) - dodržuje kontrolní 
a bezpečnostní opatření OkM

Úkoly civilního obyvatelstva, NSČK, jiných pomocných společností
- civilní obyvatelstvo respektuje raněné (včetně nepřátel),  nedopouští 
se násilí
- NSČK (či jiným humanitárním organizacím) nesmí být bráněno ve sběru a 
péči o raněné.

    Identifikace zdravotnických jednotek a personálu
- ZJ a ZP musí být identifikovatelné
k jejich identifikaci se používá:
- rozeznávací znak - červený kříž nebo červený půlměsíc na  bílém  poli 
(dále jen ČK)
- rozeznávací signál pro zdravotnická letadla - přerušované modré světlo
- rozeznávací radiový signál zdravotnického transportu 
- vojenský ZP (mimo a2) - průkaz totožnosti označený ČK. Oděv opatřen ČK 
(náramenní páska, pokrývka hlavy). Nosí vždy.
- ZP typu a2 - ve vojenských  dokladech  vyznačena  příslušnost  k  ZP, 
náramenní pásku nosí jen při výkonu zdravotnické služby
- civilní ZP na  okupovaných  územích,  územích  zasažených  bojem či v 
nebezpečí boje, užívá průkazu totožnosti a ve službě oděvu označeného ČK.
- průkazy totožnosti  ZP  -  ověřené  vládou  uznanou  autoritou.  Jsou 
jednotné, smluvní strany si sdělí vzory 
- ZJ a transporty a veškerý materiál - viditelně označeny  ČK  (vlajka, 
nátěr, přiměřená velikost). Užití rozeznávacích signálů je dobrovolné.

Pravidla pro užití rozeznávacího znaku, signálu:
Smí se užívat výlučně
a) v míru
- MČK (tj.MVČK a MFČK/ČP)
- vojenská zdravotní služba k označení ZJ, ZP a materiálu
- NSČK při činnostech v souladu se zásadami MČK
- vyjímečně (s výslovným souhlasem NSČK) k označení vozidel a zařízení 
poskytujících bezplatnou zdravotní péči
b) za války - ochranná funkce
- MČK 
- vojenské i civilní ZJ a transporty (zde uvedené) k ochraně  zařízení, 
materiálu a personálu.
- NSČK i při činnostech, které nejsou ŽK chráněny, avšak jen  tak, aby 
nevytvářel dojem, že jde o činnost ŽK chráněnou (velikost, umístění)
Každé jiné použití je jak v míru, tak za války zakázáno  (za  války  je 
zneužití vážným porušením ŽK (válečný zločin)) a musí být stíháno.

Zdravotnické transporty (ZT) - druh ZJ
- výlučně k dopravě a ošetřování raněných, nemocných a trosečníků
- požívají stejné ochrany jako ZJ  (včetně  jejího  přerušení  -  např. 
doprava zbraní aj. materiálů v přímé souvislosti s OK)

Sanitní letadla
- označena ČK a národním znakem
- v oblasti mimo kontrolu nepřítele mohou létat kdekoli  (nutno  předem 
oznámit). Na požádání je povinno  přistát  k  prohlídce  -  provede  se 
bezodkladně  se  zřetelem  ke  stavu  raněných.  Má-li  charakter   ZT, 
pokračuje v letu. Jen tehdy,  nemá-li  charakter  ZT,  bude   zadrženo, 
osádka internována, ranění ošetřeni (na náklady strany, k  níž  náleží) 
není-li opačné dohody s oběma znepřátelenými stranami.
- v oblasti pod kontrolou nepřítele -  jen  s  předchozím  souhlasem  a 
dohodnutým letovým plánem. Vlétne-li bez souhlasu, nebo se  odchýlí  od 
plánu, musí  informovat  nepřítele  a  uposlechnout  případné  výzvy  k 
přistání (poskytne se přiměřený čas ke splnění) a prohlídce - prohlídka 
se provede bezodkladně, neohrozí zdravotní stav raněných. Potvrdí-li se 
charakter ZT - pokračuje v letu. Je-li  porušen  -  je  (a  jen  tehdy) 
zadrženo (další postup - jako zadržená ZJ a ZP).

Nemocniční (sanitní) lodi (NL)
- bílá barva, rozeznávací znak, národní vlajka
- jména a popis se druhé straně sdělí 10 dní před použitím
- NL má právo odplout z obsazeného přístavu
- NL nesmí být ukořistěny, mohou být z vážných důvodů zadrženy na 7 dní
- lodi lze nařídit kurs
- strany v konfliktu mohou dosadit na své lodi neutrálního pozorovatele 
k zajištění plnění podmínek ZT
- prohlídky - probíhají analogicky jako u letadel



                           2.VÁLEČNÍ ZAJATCI
                             (3.ŽK a I.DP)                             
                a) Status kombatanta a válečného zajatce

Ozbrojené síly (OS) (čl.43 I.DP)
se skládají ze všech organizovaných ozbrojených sil, skupin a jednotek, 
které:
- jsou pod vedením osoby odpovědné orgánu (vládě) dané bojující strany
- mají vnitřní disciplinární systém  (který  mj.  zachová  ŽK  a  další 
příslušné mezinároní normy)
Zahrne-li strana složky veřejného pořádku či jiné do svých OS,  uvědomí 
o tom druhou stranu
Poznámka: OS tedy nezahrnují pouze  pravidelnou  armádu,  dobrovolnické 
sbory, ale i např. partyzánské jednotky

Kombatanti, váleční zajatci 
- každý příslušník OS vyjma ZP (a duchovních) se označuje kombatant
  (bojovník)
- kombatant má právo účastnit se nepřátelské činnosti
- kombatant v moci nepřítele  se  stává  válečným  zajatcem  (dále  jen 
 zajatec")
- kombatant  má  povinnost  odlišovat  se  od  civilního   obyvatelstva 
(minimálně při útoku či přípravě na útok). Pokud se v  důsledku  povahy 
bojové akce nemůže odlišit, neztratí status kombatanta za  předpokladu, 
že nosí otevřeně zbraň:
   - během každého vojenského střetnutí
   - během doby, kdy ho může spatřit nepřítel při přípravě útoku
   Při nesplnění nemá po zajetí   status válečného zajatce, požívá však 
všech výhod určených zajatcům souzeným za přečin.
- u pravidelných ozbrojených sil se předpokládá nošení uniformy
- kombatant má povinnost zachovávat mezinárodní právo (týkající se OK).
   Při nesplnění má po zajetí status zajatce, avšak může být stíhán.
- status válečného zajatce mají dále:
   - zdravotnický personál dle II.1 typu a2
   - doprovod OS - civilní členové leteckých posádek,  váleční  dopiso
vatelé, pracovníoddíly ap. - musí mít pověření a průkaz příslušníka OS
   - členové lodních posádek, lodivodi
   - obyvatelé obsazovaného území, kteří se chopí otevřeně  zbraně  na
jeho obranu (byť neorganizovaně), respektují-li MHP
   - členové OS okupované země, pokud je okupační moc internuje
- status válečného zajatce nemá:
   - vyzvědač  (příslušník  OS)  dopadený  při  vyzvědačské   činnosti. 
Vyzvědačem není ten  příslušník  OS,  který  nosí  příslušnou  uniformu 
(rozvědčík), nebo pokud bydlí na okupovaném území a informace nezískává 
podvodně či tajnými metodami - ti mají na status zajatce nárok.
   - žoldnéř (nemá nárok ani na status kombatanta) - tj.  osoba,  která 
je najata v zahraničí, není občanem bojující strany, jejím  motivem  je 
odměna (vyšší, než běžné služné), není příslušníkem ofic.voj.mise
- žádá-li  osoba  o  statut  zajatce  a  je-li  pochybnost  -  rozhodne 
tribunál, do rozhodnutí se považuje  za  zajatce.  Toto  rozhodnutí  má 
předcházet soudu za případný přečin  v  souvislosti  s  válečnou  akcí. 
Soudu se účastní delegát OM.

             b) Pravidla pro zacházení s válečnými zajatci
mocnost, v jejíž moci se nacházejí bude značena MDZ (mocnost držící
zajatce), platí i pro mocnost, k níž by zajatci byli eventuálně přesu-
nuti.
- doba ochrany zajatců: od upadnutí v moc nepřítele až do repatriace
- zajatci jsou v moci mocnosti, ne jednotlivců či oddílů. 
- zajatce lze přesunout jen  ke  smluvní  straně  ŽK  (původní  mocnost 
zůstává nadále zodpovědna za dodržování podmínek ŽK)
- za všech okolností musí být  respektována  jejich  osobnost  a  čest, 
chránit  před  urážkami  veřejnosti,  zachovávají  si  plnou  občanskou 
způsobilost
- zajatec má nárok na zaopatření a zdravotní péči zdarma


Počátek zajetí
- při výslechu je zajatec povinen udat  pouze  jméno,  datum  narození, 
matriční číslo a hodnost (odmítne-li sdělit, lze mu  omezit  výhody 
poskytované jeho hodnosti či nad rámec ŽK). 
Tyto údaje musí  být  uvedeny  v  průkazu  totožnosti  vydaném  vlastní 
stranou  , který nesmí být  zajatci  odebrán.  Nemá-li  zajatec  takový 
průkaz, vystaví mu mocnost držící zajatce náhradní). 
- je zakázán každý nátlak k získání jakýchkoli informací
- u zajatců, kteří nemohou  vypovídat,  je  mocnost,  jež  jej  zajala, 
povinna totožnost zjišťovat
- v držení zajatce zůstávají svršky (nejen uniforma) a  osobní  věci  s 
vyjímkou výzbroje, koně a vojenských dokumentů. Zejména tedy zůstává:
   - průkaz totožnosti
   - přilba a ochranné prostředky
   - věci osobní potřeby a potraviny 
   - hodnostní označení a vyznamenání (s právem nosit)
   - peníze (vyjímečně  a  jen  na  rozkaz  důstojníka  a  proti  řádné 
   stvrzence lze odebrat; zapíší se na účet zajatce (viz dále))
   - cenné věci (lze odebrat jen z  bezpečnostních  důvodů  a  postupem 
     jako u peněz)
Odebrané peníze a cenné věci jsou  řádně  evidovány  a  vydají  se  při 
propuštění.

Odsun do tábora
- co nejdříve odsunout do bezpečné vzdálenosti od bojového pásma
- odsun proběhne lidsky, za podmínek minimálně jako pro vlastní OS 
(včetně zajištění bezpečnosti, stravy, ošacení, zdravotní péče)
- nelze-li zajatce vzhledem k bojové situaci takto odsunout, musí být 
propuštěn
- sestaví se neprodleně seznam odsunutých zajatců


Internace 
- mocnost držící zajatce je má právo internovat. Zajatce  lze  na  slib 
propustit, vlastní mocnost mu však v tom případě  nesmí  zadávat  úkoly 
ani přijmout jeho služby
- Zajatec má právo na volný pohyb po táboře  -  nelze  jej  uvěznit  či 
zakázat vycházení (s vyjímkou trestních či disciplinárních sankcí  (viz 
dále))
- veškeré náklady internace (pobyt, strava, ošacení, lékařská péče  a 
pomůcky) nese MDZ 
 
Tábory válečných zajatců (TVZ)
- strany si sdělí  jejich  umístění,  označí  viditelně  PG  nebo  PW   
(vyhrazeno jen pro TVZ)
- TVZ nesmí být v místech ohrožených palbou ani v blízkosti vojenských 
objektů (živý štít)
- bez souhlasu nelze oddělovat zajatce téže strany, národnosti
- TVZ musí být hygienicky a zdrav.nezávadné, vhodné podnebí
- TVZ musí být pevné stavby
- TVZ musí být vybaven protiletadlovými a protichemickými kryty (jako 
vlastní obyvatelstvo MDZ)

Potřeby válečných zajatců
- Ubytování - stejné jako u vlastních  vojáků  (zejména  ložní  prádlo, 
otop, osvětlení, sucho), oddělené ložnice mužů a žen
- Strava - zabránit ztrátě váhy a poruchám  výživy  (množství,  jakost, 
rozmanitost), pracují-li - přiměřeně zvýšená dávka
   - zajatci mohou pracovat v kuchyních
   - zajatci si mohou pěstovat potraviny
   - zákaz hromadných disciplinárních opatření týkajících se stravy
- Ošacení - dostatečné, odpovídající podnebí; pravidelné obnovování
   - lze užít ukořistěné uniformy (vyhovují-li klimatu)
   - při práci - poskytne se vhodný pracovní oděv
- Kantina TVZ - potraviny, předměty běžné potřeby, mýdlo, tabák, ap.
   - ceny - nepřesáhnou obvyklé ceny
   - zisk - fond pro potřeby zajatců

Hygiena a lékařské ošetření
- MDZ má povinnost všech opatření k  zajištění  hygieny  a  zdraví  - 
zejména:
   - sanitární zařízení a lázně udržované v čistotě 
   - mýdlo k mytí i praní
   - čas pro zajištění hygieny
- zdravotní péče - přiměřená stavu (dle zásad lékařské  etiky),  včetně 
např. protéz, výcviku osleplých zajatců, atd.
- v každém táboře - táborová nemocnice
   - personál: nejraději zdravotnický personál vlastní strany (nejsou 
pokládáni za zajatce, mají však všechny  výhody  zajatců  ,  respektuje 
disciplinární řád TVZ. MDZ je povinna poskytnout personálu  potřebnou 
pomoc. Lze využít i zdravotníky z řad zajatců.
   - vážný zdravotní stav - léčení ve vojenské či civilní nemocnici MDZ
- každý zajatec má kdykoli právo na lékařskou prohlídku
- preventivní prohlídky - nejméně 1x měs. (váha, čistota, infekce)
- vydání osvědčení (druh zranění, nemoci, ošetření, doba léčby).  Kopii 
zaslat Ústředni informační kanceláři válečných zajatců. 
Vedení dokumentace.

Náboženství, duševní a tělesná činnost
- místnosti  pro  bohoslužby,  právo  účasti   na   bohoslužbách   (při 
  respektování disciplinárního řádu)
- vojenští duchovní - rozdělit podle víry nebo národnosti.  Mají  právo 
korespondovat s církevními  úřady.  Pro  duchovní  službu  -  využít  i 
duchovní z řad zajatců
- není-li duchovní, může jeho úkoly plnit duchovní podobné konfese nebo 
kvalifikovaný laik (podléhá schválení MDZ a círk.úřadu)
- podporuje se činnost duševní,  výchovná,  sportovní  -  poskytnou  se 
prostory a vybavení. Zajatci mají možnost cvičení, sportů, her.

Disciplína
- každý tábor podléhá přímé pravomoci důstojníka (pravidelných OS MDZ). 
Zodpovídá pod vládním dohledem za dodržování ŽK (včetně podřízených).
- zajatci s výjimkou důstojníků zdraví důstojníky MDZ včetně vnější úcty
- zajatci-důstojníci zdraví jen vyšší a velitele TVZ
- text 3.ŽK vyvěšen v každém TVZ (v jazyce, jemuž rozumějí)
- vyhlášky o disciplíně - též
- všechny povely a rozkazy se vydávají v jazyce, jemuž zajatci rozumějí
- užití zbraňě proti zajatci (např.útěk) je krajní prostředek  -  nutná 
výzva 

Hodnosti válečných zajatců
- sdělí si strany na začátku nepřátelství - zaručí stejné  nakládání  s 
zajatci téže hodnosti
- MDZ uzná povýšení (na základě oficiálního sdělení)
- se zajatci se nakládá přiměřeně hodnosti a věku
- důstojníci (a na roveň postavení) požívají zvláštních ohledů -
  zajištěna obsluha přidělením vojínů z řad zajatců (tito - žádná jiná
  práce)

Přesuny válečných zajatců
- podmínky - jako odsun
- nesmí být na úkor zdraví (nemocní-jen z bezpečnostních důvodů), nesmí 
ztížit následnou repatriaci
- evidence přesouvaných osob
- blíži-li se fronta - přesun jen hrozí-li  větší  nebezpečí,  než  při 
přesunu
- přesun se včas úředně vyhlásí včetně nové adresy
- zajatci si mohou vzít všechny osobní věci a zásilky; nad 25 kg -
  hromadně

Práce válečných zajatců
- MDZ je oprávněna tělesně způsobilým přikázat práci
- poddůstojníci - jen dozorčí  práce,  důstojníci  -  žádná  práce.  Na 
požádání jim bude přidělena vhodná práce
- povolené práce pro zajatce:
   - správa, zařízení a údržba tábora
   - zemědělství. Těžba, lehký průmysl, doprava, veřejné služby - nesmí 
mít vojenskou povahu nebo určení
   - obchodní a umělecká činnost, služba v domácnosti
- nesmí být  přidělena  práce  v  nezdravých,  nebezpečných  podmínkách 
(odminovávání) nebo pro vojenskou osobu ponižující
- zajištěny  vhodné  pracovní  podmínky  (ubytování,  ošacení,  výcvik, 
výstroj) minimálně stejné  jako  pro  civilní  pracující  včetně  zásad 
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
- prac.doba (včetně dopravy) nepřesáhne civilní, minimálně 1h přestávka 
za směnu, minimálně 1 den volna týdně, minimálně 8 souvislých dní volna 
v roce
- pracovní úraz - veškerá péče. Vydá se potvrzení (velitel, lékař TVZ), 
kopii zaslat Ústřední informační kanceláři válečných zajatců (ÚIK VZ)
- pravidelné prohlídky prověřující pracovní schopnost
- pracovní oddíl je administrativní součást TVZ, má  analogický  režim, 
velitel odpovídá za dodržování  režimu.  Denní  seznam  -  k  dispozici 
delegátům OM, MVČK
- za každou práci zajatcům náleží spravedlivá mzda

Peněžní příjmy válečných zajatců
- každému zajatci se vede účet (příjmy, výplaty, poukazy)
   - každá položka - podpis zajatce či důvěrníka válečných zajatců
   - zajatci mají právo výpisů
   - OM má právo kontroly
- lze stanovit maximální hotovost, kterou může zajatce mít u sebe
  (ostatek na účet)
- MDZ  vyplácí  zajatcům  měsíční  zálohy  platu  (jde  k tíži mocnosti 
zajatce). Výše - dohodou mocností, dle hodnosti, ne nižší,  než  náleží 
ozbrojeným silám MDZ 
- MDZ přijímá a rozděluje finanční poukazy zaslané z jejich země
- zajatci jsou oprávněni přijímat finance. Poukazovat platy  do  vlasti 
mohou přímo nebo prostřednictvím sdělení OM (na  jeho  základě  vyplatí 
vlastní strana)
- po skončení zajetí - potvrzení o přebytku. Účty všech zajatců (včetně 
zemřelých či uprchlých apod.) se  zašlou  vlastní  straně  zajatců,  ta 
přebytek dotyčnému vydá
- platy učiněné jménem  dané  mocnosti,  výplaty  přebytků,  proplácení 
poukazů, pracovní úrazy aj. tvoří předmět  jednání  stran  po  skončení 
nepřátelství 
- nebyly-li vydány peníze či cennosti - zdůvodněná informace ÚIK VZ

Styky válečných zajatců s vnějším světem
- ihned po zajetí MDZ oznámí zajatci, jejich mocnosti  (prostřednictvím 
OM) opatření k realizaci styku
- MDZ umožní každému zajatci po příchodu do tábora,  lazaretu,  přesunu 
do jiného tábora neprodleně  zaslat  informační  lístek  (fakt  zajetí, 
adresa , TVZ zdravotní stav)  rodině  a  ÚIK VZ.  Neprodleně  odeslány, 
nesmí být zdrženy.
- zajatec může odesílat min.2 dopisy a 4 lístky měsíčně (omezit lze jen 
z technických důvodů po souhlasu OM)
- cenzura je přípustná, neprodleně a jen jednou stranou.
- prohlídky zásilek -  v  přítomnosti  zajatce  či  důvěrníka  -  nesmí 
poškodit obsah
- nelze (ani z disciplinárních důvodů) omezit došlou korespondenci
- zajatci mohou přijímat (poštou či humanitárními zásilkami)  potraviny, 
šatstvo, léky, literaturu, nábož. a sportovní předměty ap, což nezbavuje 
MDZ jejích povinností v zaopatření zajatců.
- podmínky zasílání zásilek - dohoda  stran,  nesmí  vést  k  odkladům. 
Nesmí omezovat činnost delegátů OM a MVČK  při  poskytování  hromadných 
zásilek.
- pomocné zásilky, korespondence a finanční  poukazy  -  osvobozeny  od 
poštovného
- nelze-li (pro válečné operace) přepravovat zásilky  a  korespondenci, 
mohou ji zajistit OM, MVČK  (či  jiná  nestranná  organizace  schválená 
bojujícími stranami). Vozidla poskytnou smluvní strany, povolí průjezd. 
Takto lze též přepravit korespondenci mezi ÚIK VZ a národními  IK VZ  a 
styk OM, MVČK s delegáty či bojujícími stranami.
- plné  moce  a  závěti  má   zajatec   právo   odesílat   i   přijímat 
prostřednictvím OM či ÚIK VZ, MDZ zajistí ověření podpisů a porady s 
právníkem.
- MDZ výjde vstříc humanitárním a náboženským  organizacím  při  pomoci 
zajatcům (rozdílení pomocných zásilek a potřeb (sportovní, náboženské, 
zábavné). Počet těchto organizací lze omezit (vyjma MVČK).

Žádosti, stížnosti válečných zajatců
- zajatec je oprávěn podávat žádosti, stížnosti  ve  věcech  režimu  (v 
TVZ, pracovním oddíle ap.) vojenským úřadům MDZ.
- ve věcech porušení režimu  ŽK  se  může  (přímo  či  přes  důvěrníka) 
obrátit na zástupce OM (MVČK)
- tato práva nelze omezit, netvoří kvótu dopisů
- nelze (ani při jejich neopodstatněnosti) nijak zajatce postihnout
- důvěrníci mohou OM zasílat situační zprávy

Samospráva válečných zajatců
- na všech místech, kde jsou zajatci (tábor, pracovní oddíl), zastupují 
zajatce před vojenkými úřady, OM, MVČK aj. organizacemi důvěrníci.
- v táboře bez důstojníků, je důvěrník každého půl roku tajně volen
- v táboře důstojníků nebo smíšeném je důvěrníkem nejstarší, nejvyšší 
hodnosti, jeho  poradci  jsou  voleni  důstojníky  (v  důstojnickém 
táboře) resp. ostatními (ve smíšeném).
- důvěrník musí být téže národnosti (každá národnostní skupina má 
vlastního)
- voleného důvěrníka schvaluje MDZ, odmítnutí zdůvodní OM
- v pracovních táborech  plní  správní  úkoly  důstojníci-zajatci  téže 
národnosti jmenovaní MDZ.
- důvěrník dále  dbá  o  tělesné,  morální  a  duševní  blaho  zajatců, 
vytvoří-li zajatci mezi sebou organizaci vzájemné pomoci, náleží do
příslušnosti důvěrníka
- důvěrník může navštěvovat všechna místa zajatců, zajatci se s ním 
mohou radit
- důvěrník není jen z titulu funkce odpovědný za činy zajatců
- důvěrník je osvobozen od práce
- důvěrník má úlevy pro písemný a telegrafní styk s příslušnými orgány, 
s lékařskými komisemi, s důvěrníkem hlavního tábora apod.
- jmenuje své pomocníky - přiměřená volnost pohybu
- důvěrník nesmí být přemístěn před ustavením nového (čas na uvedení do 
problematiky)
- MDZ může z vážných důvodů důvěrníka odvolat - zdůvodní OM


Trestní a disciplinární opatření

    Všeobecná část

- zajatci jsou podrobeni zákonům a řádům platným pro OS MDZ
- MDZ je oprávněna stíhat a trestat jen  přečiny  proti  těmto  normám, 
pokud to neodporuje zásadám zde uvedeným
- pokud (dle norem OS MDZ) je čin trestný pro válečného zajatce a ne pro 
příslušníka OS, lze zajatce stíhat jen disciplinárně
- upřednostňuje se postih disciplinární před soudním
- zajatce soudí pouze vojenské soudy (pokud existují)
- soud se musí řídit obecně uznanými zásadami soudního řízení - viz dále
- ustanovení této ŽK se vztahuje i na činy spáchané před zajetím
- zajatec může být trestán jen jednou za tentýž čin
- tresty nesmí přesáhnout sazby pro vojenské osoby MDZ, nejnižší výměra 
se nemusí dodržet, nakládání nesmí být přísnější než pro příslušníky OS 
MDZ
- žena nesmí být trestána přísněji než muž
- vždy se bere v úvahu:
   - zajatec není k MDZ vázán závazkem věrnosti
   - zajatec se v její moci ocitl nezávisle na své vůli
- nelze vyslovit ztrátu hodnosti
- po odpykání trestu je s zajatcem zacházeno jako s ostatními -  jen  u 
nezdařeného útěku lze zavést zvláštní dohled
   
    
    Disciplinární tresty
jsou pouze: - pokuta do 50% zálohy platu a mzdy
            - odnětí výhod poskytovaných nad rámec 3.ŽK
            - pracovní povinnost do 2h denně (a ne důstojníkům)
            - uvěznění
- podmínky výkonu disciplinárních trestů nesmí být nelidské
- žádný trest (ani za více činů) nepřekročí 30 d
- mezi tresty delšími 10 dní musí být minimálně 3 denní odstup
- vazbu na  obviněného  z  disciplinárního  provinění  lze  uvalit  jen 
umožnují-li to normy pro příslušníky OS MDZ nebo z důvodu disciplíny  v 
táboře. Maximálně trvá 14 dní.
- přečiny se vyšetřují bezodkladně,  trest  nastoupí  do  1  měsíce  od 
rozhodnutí
- zajatec musí být seznámen s obviněním, má právo se  hájit,  předvolat 
svědky, má právo na tlumočníka
- rozhodnutí se sdělí dotyčnému zajatci a důvěrníkovi
- disciplinární  trest  vynáší  pouze  důstojník  nadaný  disciplinární 
pravomocí (velitel TVZ nebo pověř.zástupce). 
- velitel TVZ vede  rejstřík  disciplinárních  trestů  -  k  nahlédnutí 
delegátům OM
- disciplinární řízení ani výkon trestu nelze svěřit zajatcům
- trest vězení: - vykoná se v TVZ (ne  ve  věznicích),  místo  odpovídá 
hygienicky, podmínky pro osobní hygienu 
                - odděleně důstojníci
                - odděleně muži a ženy
- uvěznění znamená pouze omezení  volnosti  pohybu  v  táboře.  Všechna 
ostatní práva zůstávají - jen lze odložit výdej balíků a fin.poukazů.

   Útěk válečných zajatců
- zdařilý:  - dostihne-li svých (spojeneckých) OS, nebo
            - opustí-li území MDZ, nebo
            - vstoupí-li na loď pod  vlajkou  své  (spojenecké)  strany 
              (pokud tato loď není pod kontrolou MDZ)
- je-li zajatec znova zajat, nesmí být za zdařilý útěk nijak stíhán 
- nezdaří-li se útěk je zajatec odevzdán  příslušným vojenským úřadům; 
oznámení vlastní straně zajatce. Trest jen disciplinární - i při opako
vaném pokusu (eventuelně zvýšený dohled v táboře)
- trestné činy při útěku  neobsahující  násilí  proti  osobám  (falešné 
doklady, krádež bez obohacení   aj.) - jen disciplinární trest
- pomoc k útěku - jen disciplinární trest
- akt útěku není přitěžující okolností při stíhání za související činy


    Soudní stíhání

- možné jen na činy trestné dle zákonů MDZ a mezinárodních norem
- zajatci a OM musí být informováni, za jaké  činy  může  být  uložen
  trest 
smrti. Po té nemůže MDZ (bez dohody s vlastní stranou zajatců) rozšířit 
na další.
- trest smrti nelze vynést, nebyl-li soud výslovně upozorněn na to,  že 
zajatec není k MDZ vázán věrností a že je v její moci nezávisle na  své 
vůli
- trest smrti nelze vykonat do 6ti měsíců od informování OM
- procesní zásady nesmí být méně výhodné než v případě vojenských  osob 
MDZ a musí vyhovovat ustanovením ŽK
- další zásady:
   - řízení probíhá bez průtahů
   - vyšetřovací vazba - jen je-li možná pro  obviněné  vojenské  osoby 
MDZ, maximálně 3 měsíce,během vazby zajatec požívá všech práv, jako při 
disciplinární trestu
- ochranné mocnosti musí být nejméně 3týdny (od doručení) před zahájením
soudu sděleno:
   - nacionálie zajatce
   - místo zadržení
   - popis žaloby včetně použitých zákonných ustanovení
   - datum a místo zahájení soudu
   Jinak nelze jednání zahájit
- obviněný má právo na:
   - kvalifikovaného obhájce (volí si zajatec či OM), není-li stanoven - 
přidělí MDZ obhájce ex offo
   - pomoc svých druhů - zajatců
   - tlumočníka
- obhájce má právo na volné navštěvy obviněného (beze svědků), 2  týdny 
na přípravu obajoby
- obžaloba a spisy se poskytnou obviněnému a obhájci k  prostudování  v 
jazyce, jemuž rozumějí
- OM má právo být přítomna jednání (není-li uzavřené  z  důvodů  státní 
bezpečnosti)
- musí být možnost opravných prostředků
- o každém rozsudku musí být informováni: OM, zajatec, důvěrník
- nabude-li rozsudek moci,  nebo  vynesla-li  1.instance  trest  smrti, 
zašle se OM úplný rozsudek,  přehled  o  vyšetřování,  hlavním  líčení, 
obžalobě, obhajobě a adresa ústavu, kde bude trest vykonán.
- tresty se vykonávají minimálně za podmínek pro  vojenské  osoby  MDZ, 
odpovídají zásadám lidskosti a hygieny. Právo na stížnosti  a  žádosti, 
lékařské  ošetření,  korespondenci,  styk  s  důvěrníkem  a   OM   jsou 
zachovány.

Přímá repatriace a nemocniční ošetření v neutrální zemi
- MDZ má povinnost vrátit do vlasti (repatriovat) (ne proti jejich vůli) 
zajatce ve vážném zdravotním stavu (dle odhadu se do 1roku neuzdraví) a 
zajistit schopnost přepravy
- strany v konfliktu se vynasnaží zajistit nemocniční ošetření v  neu
trální zemi zajatcům ve vážném  zdravotním  stavu  a  repatriovat  nebo 
internovat v neutrální zemi zajatce dlouho zajaté
- hned po vzniku nepřátelství se ustaví smíšené lékařské komise (SK)
- SK rozhoduje o repatriacích resp. léčení v neutrální zemi
- návrhy SK mohou podávat kromě orgánů MDZ též lékař TVZ, důvěrník, 
organizace pečující o zajatce a též sami zajatci.
- ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na sebepoškození
- nevykonaný  disciplinární  trest   není   překážkou   repatriace   či 
nemocničního ošetření.
- nikdo z repatriovaných nesmí nastoupit znova aktivní vojenskou službu

Repatriace po skončení nepřátelství
- zajatci musí  být  po  skončení  aktivního  nepřátelství  bezodkladně 
repatriováni
- není-li jiné dohody, každá MDZ sestaví a provede repatriační plán
- plánovaná opatření se oznámí zajatcům
- repatriace se děje za analogických podmínek jako  přesun", s tím,  že 
se zajatci  vracejí  cenné  předměty  a  finance  (nebo  se  zašlou  IK 
zajatcovy strany)
- zadrženi jsou pouze vyšetřovaní z trestého činu,  zajatci  ve  výkonu 
trestu za trestné čin (strany si sdělí jejich jména)
- zřídí se komise pro nalezení roztroušených zajatců
- náklady na repatriaci se dělí mezi země (mezí je státní hranice)

Úmrtí válečných zajatců
- každý zemřelý bude lékařsky ohledán 
- každé násilné úmrtí zajatce (způsobené jiným zajatcem, stráží aj.)  a 
neznámé příčiny smrti musí být úředně vyšetřeny MDZ 
- MDZ ihned informuje OM včetně výpovědí svědků
- MDZ má povinnost trestně stíhat eventuální zavinění
- závěti zajatců - sepsány dle zákonů vlastní země - ta je povinna tyto 
předpisy sdělit MDZ
- na žádost zajatce či po jeho smrti se závět zašle OM a kopie ÚIK
- úmrtní listy či seznamy zemřelých (obsahující nacionále, příčinu 
smrti, místo hrobu) se zašlou IK VZ
- zpopelnění:  jen  z  vážných  důvodů  (uvést  do  seznamu)  nebo  dle 
zajatcova náboženství 
- pohřeb proběhne s úctou pokud možno způsobem dle zajatcova náboženství 
- hroby budou chráněny, udržovány a označeny
- MDZ zřizuje správu hrobů válečných zajatců (evidence, údržba)
- seznam hrobů se zašle mocnosti zajatců


Informační kancelář a Ústřední informační kancelář pro válečné zajatce
    informační kanceláře válečných zajatců
- ihned s vypuknutím konfliktu a  při  každé  okupaci  zřizují  všechny 
strany oficiální Informační kancelář pro zajatce v její moci (IK VZ) 
- IK VZ zřídí i nezúčastněné země, pokud přijaly kombatanty
- zajatce lze užít jako personál IK VZ,  za  správnost  údajů  odpovídá 
však MDZ
- MDZ poskytuje IK VZ všechny informace o zajatcích uvedené výše
- příslušné  úřady  MDZ  hlásí   IK VZ   všechny   změny   (propuštění, 
repatriace,  útěk,  hospitalizace,  úmrtí)  a  každotýdenně   údaje   o 
zdravotním stavu vážně nemocných
- všechny  informace  vydávané  IK VZ  obsahují  přesnou   identifikaci 
zajatce (jméno, hodnost,  rodiče,  rodné  číslo,  státní  příslušnost), 
osobu, jež má být zpravena, adresu korespondence zajatce.
- IK VZ odpovídá na dotazy ohledně zajatců a získává potřebné informace
- IK VZ  předává  tyto  informace  bezodkladně  zúčastněným   mocnostem 
prostřednictvím jednak ÚIK VZ a jednak OM
- IK VZ shromažďuje a odesílá všechny důležité osobní věci (včetně
peněz a cenností, listin zanechaných zajatci) zúčastěným mocnostem
(přesné soupisy). Ostatní osobní svršky si předají přímo zúčastněné
strany.
   
 Ústřední informační kancelář (ÚIK)
- ÚIK se zřizuje v neutrální zemi
- organizaci může navrhnout MVČK (provozuje stálou Ústřední pátrací
  agenturu)
- ÚIK zejména soustřeďuje všechny zprávy o VZ
- zprávy opatřuje úřední i soukromou cestou
- získané informace bezodkladně zasílá kanceláři zajatcovy země
- financují zúčastněné mocnosti
- IK jednotlivých zemí i ÚIK jsou osvobozeny od poštovních tarifů

Dohled
provádějí delegáti OM a MVČK, přitom jsou oprávněni:
- navštívit všechna místa, kde se zajatci zdržují či pracují
- hovořit se zajatci beze svědků
Volba místa, počet ani délka návštěv nesmí být omezena




                         3.CIVILNÍ OBYVATELSTVO
                             (4.ŽK a I.DP)                             
Základní zásada
Bojující  strany   jsou   vždy   povinny   rozlišovat   mezi   civilním 
obyvatelstvem  a  příslušníky  ozbrojených  sil  a  mezi  civilními   a 
vojenskými objekty - válečné operace jsou přípustné jen proti vojenským 
objektům a kombatantům.
Poskytuje se ochrana civilnímu obyvatelstvu před útoky a civilním osobám 
v moci cizí strany

- civilní osoba - každá osoba, která není příslušníkem OS (dle II.2) ani 
obyvatel bojující proti okupantům (ti mají nárok na status válečného za-
jatce). Tvoří civilní  obyvatelstvo  (dále jen "obyvatelstvo")
- přítomnost   jednotlivců   jiného   charakteru   nezbavuje    civilní 
obyvatelstvo civilního charakteru
- je-li pochyba, zda je osoba civilní, pokládá se za civilní
- útok - násilný čin proti nepříteli v útoku i obraně
- nic nelze vyložit jako ospravedlnění útoku na civilní osoby či objekty

                a) Všeobecná ochrana proti účinkům války
Ochrana civilního obyvatelstva (OC)
- obyvatelstvo ani jednotlivé civilní osoby nesmí být předmětem útoku
  (mimo situace, kdy se civ. osoba přímo účastní válečné akce)
- zákaz násilných činů a hrozby těmito činy
- zákaz útoků nerozlišujících mezi objekty civilními a vojenskými tj.:
   - jež nejsou zaměřeny na konkrétní vojenský objekt, nebo
   - používají prostředky či způsoby bojové činnosti, které nemohou být 
zaměřeny na konkrétní vojenský objekt, nebo
   - používají prostředky či způsoby bojové činnosti, jejichž účinky 
nelze omezit na konkrétní vojenský objekt a zasahují vojenské objekty i 
civilní objekty či osoby bez rozdílu
Příklady:
   - bombardování,  kdy   se   za   vojenský   objekt   považuje   řada 
rozlišitelných vojenských objektů v oblasti, kde jsou  civilní  objekty 
nebo osoby
   - útok, který může způsobit ztráty na civilních osobách či poškození 
civilních objektů, které převýší přímou vojenskou výhodu
- přítomnost  a  pohyby  obyvatelstva  nesmí  být  použity  k   ochraně 
vojenských objektů nebo k maskování vojenských operací - i při porušení 
jsou však strany povinny činit tzv.  preventivní bezpečnostní opatření" 
(viz dále)

Ochrana civilních objektů
- vojenské objekty (ObV) - jen ty,  které  jsou  účinným  příspěvkem  k 
vojenským akcím a jejichž destrukce, obsazení, neutralizace je  zjevnou 
vojenskou výhodou 
- civilní objekt (ObC) - každý jiný objekt
- při pochybnosti, zda objekt s obvykle civilním  účelem  (škola,  dům, 
kostel) je využíván k podpoře válečných akcí, pokládá se za civilní
- žádný civilní objekt nesmí být předmětem útoku
- historické památky, umělecká díla, bohoslužebné budovy  -  nesmí  být 
předmětem útoku, ale ani využity k podpoře válečného úsilí

Ochrana objektů nezbytných pro přežití civilního obyvatelstva
- zákaz užít  "vyhladovění" obyvatelstva jako způsobu války
- zákaz znehodnocení potravin, zemědělských oblastí, dobytka, vodovodů, 
závlah ap. To neplatí pro objekty užívané výhradně  nebo  převážně  pro 
OS (nesmí však dojít k ohrožení potřeb obyvatelstva).

Ochrana zařízení obsahujících nebezpečné síly
- zákaz útoku na tato zařízení (zejména přehrady, jaderné reaktory),  i 
když jsou vojenskými objekty, pokud by mohl uvolnit nebezpečné síly a 
způsobit tak vážné ztráty na obyvatelstvu
- zákaz útoku na objekty v  blízkosti  zařízení  obsahující  nebezpečné 
síly (za stejných podmínek)
- v blízkosti lze umístit vojenský objekt jen pro obranu těchto zařízení
- zařízení  obsahující  nebezpečné  síly  lze   označit   třemi   jasně 
oranžovými kruhy (není podmínkou ochrany)
- ochrana  neplatí  dodávají-li  atomové   elektrárny   elektřinu   pro 
pravidelnou, významnou a přímou podporu válečných  akcí  a  je-li  útok 
jedinou  možností,  jak ji zastavit (Nestačí tedy, aby zničení bylo jen
zjevnou  vojenskou výhodou!).  Stejně tak,  jsou-li přehrady  mimo svou
normální funkci využívány pro takovou podporu.
I v tomto případě platí:
   - právo civilních  osob na  preventivní bezpečnostní opatření" (viz 
dále)
   - povinnost učinit všechna praktická opatření k  zabránění  uvolnění 
nebezpečných sil

Ochrana životního prostředí
zákaz užít způsoby či prostředky války, které jsou  určeny  nebo  mohou 
způsobit rozsáhlé a dlouhodobé  poškození  životního  prostředí  a  tím 
ohrozit životy či zdraví obyvatelstva.

Preventivní bezpečnostní opatření
   
     - při útoku
povinnost věnovat  neustálou  pozornost  k  šetření  civilních  osob  a 
objektů tj. zejména:
- velení všemi prostředky ověří, že cílem jsou jen vojenské  objekty  a 
není proti nim zakázán útok
- prostředky a  způsoby  vedení  útoku  se  volí  tak,aby  se  vyloučily 
(minimalizovaly) náhodné ztráty na OC, poškození ObC
- útok bude zrušen (odvolán), stane-li se zřejmým, že porušuje povolené 
zásady
- poskytne se  efektivní  varování  o  útocích,  jež  mohou  postihnout 
obyvatelstvo
- při volbě útoku na různé vojenské objekty za dosažením téže  vojenské 
výhody - vybrat ten, kde útok způsobí menší ohrožení civilních  osob  a 
objektů
- pro válečné operace na moři a ve vzduchu platí tytéž zásady

   - proti následkům útoku
bojující strany jsou v maximální míře povinny
- evakuovat civilní osoby v jejich moci z blízkosti vojenských  objektů 
(nikoli deportovat!)
- neumísťovat vojenské objekty do obydlených oblastí
- učinit všechna opatření na ochranu  civilních  osob  a  objektů  před 
nebezpečím z válečných operací (organizace CO, kryty, ap.)

Nehájené oblasti (NO)
- zákaz útoku na nehájené oblasti
- NO (popis, označení) prohlašuje bojující strana, druhá potvrdí příjem
- za NO lze vyhlásit každé osídlené místo  splňující  (po  celou  dobu) 
tyto podmínky:
   - nenalézají se zde kombatanti, mobilní zbraně
   - stálé vojenské stavby se neužijí k nepřátelské činnosti
   - orgány a obyvatelé se zdrží nepřátelské činnosti
   - neprovádí se akce na přímou podporu vojenských operací
   - pořádkové síly mohou být přítomny
- vzájemnou dohodou lze podmínky zúžit
- při porušení podmínek - povinnost varovat (obecná ochrana zůstává)

Demilitarizované zóny 
- zákaz válečných operací obou stran v zóně
- na zónách se dohodnou (přímo či  prostřednictvím  OM,  v  míru  i  za 
války) obě strany, nelze jednostranně zrušit
- podmínky pro demilitarizovanou zónu - stejné jako pro NO
- porušení podmínek - ztráta statusu, obecná ochrana zůstává

Obléhané nebo obklíčené pásmo
strany umožní
- evakuaci raněných, nemocných a oslabených (rodičky) cicilních osob
- průchod zdravotnického a duchovního  personálu  a  zdravot
nického materiálu. 

Civilní nemocnice
samozřejmě požívají zvláštní ochrany jako ZJ dle části II.1.
(útok zakázán za všech okolností)
- v oblasti vojenských operací a na okupovaném území vede ředitelství 
každodenní soupis zdravotnického personálu
- zřídí-li okupační správa nemocnici, vydá ji osvědčení o uznání

Pomoc civilnímu obyvatelstvu
- nepovažuje se za vměšování do konfliktu
každá smluvní strana:
- povolí  (i  nepříteli)  volný   průjezd   zdravotnického   materiálu, 
bohoslužebných předmětů určených (jen) civilnímu  obyvatelstvu,  včetně 
humanitárních  zásilek  potravin,  oblečení  ap.  pro  děti,   rodičky, 
těhotné, za podmínek, že:
   - nebudou zavezeny jinam
   - nepřítel z nich nezíská výhodu pro hospodářství (uvolnění  kapacit 
pro vojenské účely)
- může stanovit prohlídku, podmínky dohledu nad rozdílením (OM)
- zajistí bezpečnost konvojů a personálu (nesmí překročit meze poslání)
- umožní dopravit bez prodlení

Korespondence
- každá civilní osoba na území strany v konfliktu má právo podávat zprá-
vy rodinného charakteru rodinným příslušníkům, ať jsou kdekoli, a takové
zprávy přijímat
- nelze-li korespondovat běžnou poštou (vlivem OK), obrátí se  bojující 
strana na neutrálního prostředníka - Ústřední kancelář (viz  dále),  za 
pomoci NSČK
- lze nejvýše omezit určením standardních formulí z 25 slov a odesílání
1x za měsíc

Osoby škodící straně v konfliktu
- vyvíjí-li osoba činnost škodlivou pro bojující stranu -  lze  odebrat 
ty výhody, kterých lze zneužít
- vyvíjí-li osoba špionážní či sabotážní činnost, lze zrušit  právo  na 
písemný styk
(mimo to samozřejmě požívají Základních záruk)


                  b) Civilní osoby v moci cizí strany
- ochrany požívají:
   - občané obsazené země (viz  Obsazené území")
   - cizinci na území některé strany v  konfliktu,  s  vyjímkou  občanů 
strany udržující s touto stranou diplomatické styky  a  občanů  strany, 
která není smluvní stranou ŽK
- za všech okolností  je  respektována  jejich  osoba,  rodinná  práva, 
jejich způsoby a zvyky. 
- zákaz plenění
- zákaz zastrašování
- zákaz vynucování informací 
- mají právo se obracet na OM, na MVČK, NSČK (i cizí strany) aj.
- kromě návštěv delegátů OM a MVČK (viz dále) se usnadní (pokud možno) 
návštěvy i jiných humanitárních či duchovních organizací

    Cizinci na území bojující strany
Opuštění území
- cizinec má právo opustit toto území (ať na počátku či v průběhu  OK), 
vyjma státobezpečnostního zájmu zúčastněné mocnosti
- žádosti o opuštění - co nejrychleji vyřídit 
- zamítnutí: - právo přezkumu soudem či správní komisí
             - zdůvodnit OM
- osoba si může vzít -  peníze,  přiměřené  množství  věcí  a  předmětů 
osobní potřeby
- odjezdy - zaručení bezpečnosti, hygieny, výživy 

Režim na území bojující strany 
- odpovídá v zásadě režimu cizinců v míru - minimálně:
   - mohou přijímat individuální i hromadnou podporu
   - lékařská péče - ve stejné míře jako občanům zúčastněné země
   - svoboda náboženství
   - z kraje ohroženého válečným nebezpečím se mohou  přestěhovat  tak, 
   jako občané zúčastněné země
   - dětem do 15 let,  těhotným  a  matkám  malých  dětí  -  přednostní 
  zachá zení v míře jako příslušníkům zúčastněné země
- ztratí-li cizinec v důsledku konfliktu svou obživu - umožněno  nalezt 
novou práci za podmínek jako pro občany zúčastněné země (podpora)
- nemůže-li v důsledku kontrolních opatření, jimž je podroben, zajistit 
výživu sobě a závislým osobám - poskytne ji zúčastněný stát
- eventuální pracovní povinnost (válečná  výroba)  -  jako  pro  občany 
zúčastněné země
   - jde-li  o  příslušníka   nepřátelské   strany   -   jen   činnosti 
  nesouvise jící s válečnými akcemi
   - podmínky práce (mzda, bezpečnost a ochrana zdraví, aj.)  -  stejné 
   jako pro občany zúčastněné země

Kontrolní opatření vůči cizincům
- nejpřísnější kontrolní opatření (pouze z vážného  státobezpečnostního 
zájmu) jsou: nucené místo pobytu a internace
- každá osoba - právo na přezkum uloženého opatření;  je-li  potvrzeno 
povinnost nejméně 2x ročně přezkoumávat trvání důvodů
- podá-li žádost o internaci z důvodů své bezpečnosti, bude akceptována
- seznamy osob podrobených kontrolním opatřením a příslušná rozhodnutí 
(soudů, komisí) se oznámí neprodleně OM
- cizince lze přesunout jen ke  smluvní  straně  ŽK  (odpovědnost  nese 
vysílající stát)  -  to  není-li  na  překážku  repatriace.  Nesmí  být 
přesunut do země, kde může být pronásledován (politicky, nábožensky)

    Občané na obsazené území
- osoby nemohou za žádných okolností být zbaveny výhod dle ŽK a to  ani 
v důsledku změn v institucích a ve vládě dotyčné země, ani  na  základě 
dohody mezi úřady této země a okupantem,  ani  v  důsledku  anexe  (tj. 
připojení) území
- cizinci  mohou  obsazené  území  opustit  dle   zásad   v   předešlém 
odstavci, řízení vede okupační mocnost
- okupační mocnosti (OkM) je zakázáno ničit jakýkoli soukromý či státní 
majetek obsazené země (s vyjímkou nutných válečných operací)
- OkM nesmí měnit status veřejných zaměstnanců či soudců ani je k jejich 
činnosti nutit (svědomí), nejde-li o  práce  dle  ustanovení   Pracovní 
režim". Má právo je odvolat.

Evakuace
- zákaz deportací či nucených přesunů z okupovaného  území  jinam  (byť 
jednotlivých osob)
- zákaz přesunu občanů okupační mocnosti na okupované území
- evakuaci civilních osob lze provést jen z důvodů jeho bezpečnosti či 
vojenské nutnosti a to jen v rámci okupovaného území   a jen dočasně
- při  evakuaci  zajistí  okupační  mocnost  ubytování,   při   přesunu 
bezpečnost, hygienu, výživu
- zamezit oddělení rodin (včetně přesunu)
- o přesunech a evekuacích - ihned infomovat OM
- nelze zadržovat obyvatelstvo v oblasti vystavené palbě

Péče o děti
- OkM zajistí provoz ústavů péče a výchovy
- zákaz náboru do svých organizací
- OkM zajistí výživu a výchovu dětí osiřelých  (odloučených)  následkem 
války
- zvláštní  oddělení  Informační  kanceláře  (IK)  zjišťuje   totožnost 
osiřelých (odloučených) dětí a hledá příbuzné

Pracovní režim
- OkM nesmí provádět nábor do svých ozbrojených sil
- práci lze přikázat jen osobám starším 18 let
- práce musí být přiměřená schopnostem, tělesnému a zdravotnímu stavu
- nelze přikázat práci související s vojenskými operacemi
- lze přikázat jen práci nutnou pro potřeby okupačních OS či pro obecně 
prospěšné služby občanů obsazené země (zásobování, ubytování, zdravotní 
péče, doprava)
- civilní osoby  nelze  zařadit  k  ozbrojenému  zajištění  bezpečnosti 
zařízení, kde pracují
- práce lze vykonávat jen na původním území, pokud  možno  na  původním 
pracovním místě
- předpisy obsazené země ve věci mezd, bezpečnosti a ochrany zdraví při 
práci,  pracovní  doby,  lékařské  péče  o  pracující  ap.  zůstanou  v 
platnosti i pro přikázané práce
- pracující nelze podřídit (polo)vojenskému režimu
- každý pracující (dobrovolně i nedobrovolně) má právo žádat intervenci 
OM
- zákaz všech opatření vyvolávajících nezaměstnanost za  účelem  nucené 
práce

Zásobování, lékařská péče
- OkM  je  povinna  všemi  prostředky   zajistit   obyvatelstvu   léky, 
potraviny, oblečení,  povlaky,  přístřeší  a  další  potřebné  předměty 
včetně dovozu (včetně bohoslužebných předmětů)
- rekvizice (zabavení) potravin je přípustné jen pro  okupační  síly  a 
okupační správu při respektu potřeb obyvatelstva a jen za odpovídající 
náhradu
- OM - právo zkoumat stav zásob potravin, léčiv aj. na obsazeném území
- OkM je povinna všemi  prostředky  zajistit  (v  součinnosti  s  úřady 
obsazené země) lékařskou péči a hygienu
- OkM provádí preventivní opatření proti infekčním chorobám
- zdravotnický personál obsazeného státu je oprávněn vykonávat činnost
- pro  nové  nemocnice  provede  OkM  uznání  charakteru   zdravotnické 
jednotky, totéž pro zdravotnický personál (viz II.1).
- při provádění preventivních opatření jsou respektována mravní a 
etická práva občanů 
- rekvizice (zabavování) nemocnic - viz část II.1
- OkM umožní výkon náboženských obřadů

Pomocné zásilky
- není-li  obyvatelstvo  dostatečně  zásobováno  -  OkM  umožní   všemi 
prostředky pomocné akce
- pomocné  akce  mohou  organizovat  státy  nebo  MVČK  aj.   nestranné 
humanitární organizace
- zahrnují potraviny, léčiva, šatstvo
- všechny smluvní strany jsou povinny  povolit  průjezd  zásilek  (mají 
právo kontroly a na záruky ze strany OM)
- zásilky nezbavují OkM její zásobovacích povinností
- rozdílení se děje pod dozorem OM či (po dohodě) MVČK
- osvobození od cel, pokud možno i přepravného
- občané mohou přijímat individuální zásilky

Společnosti ČK
- NSČK může pokračovat ve své činnost (dle zásad MČK)
- OkM nesmí požadovat změny v personálu a organizaci
- omezení - jen z vážných bezpečnostních důvodů a jen přechodně
- ostatní humanitární společnosti - analogicky


Právo (trestní)
- na okupovaném území platí původní trestní právo
- OkM může ale zrušit ustanovení, která
   - ohrožují její bezpečnost;
   - brání jí v plnění ŽK
- soudy zůstanou v činnosti pro trestné činy  dle  tohoto  práva  (mimo 
předešlý případ) 
- OkM může podrobit obyvatele ustanovením v zájmu plnění ŽK,  zajištění 
okupační správy, bezpečnosti OkM a její správy
- trestní ustanovení vydaná OkM -  musí  být  zveřejněna  a  nesmí  mít 
zpětnou platnost
- provinění proti těmto ustanovením mohou soudit i soudy OkM -  řádné 
vojenské, nepolitické a se sídlem na obsazeném území. Zváží, že obviněný 
není státním občanem OkM.
- čin proti OkM bez útoku na život či veřejné ohrožení  lze  postihnout 
jen internací či běžným vězením
- trest smrti může OkM stanovit jen pro vyzvědačství a vážnou sabotáž na 
vojenském zařízení OkM. 
- trest smrti lze vynést jen, byl-li  soud  upozorněn,  že  osoba  není 
vázána k OkM věrností
- nelze stíhat za činy spáchané  před  okupací  (s  výjimkou  válečných 
zločinů)
- uprchlíky z vlastní země může okupační mocnost  stíhat  jen  za  činy 
spáchané po okupaci nebo ty činy spáchané před okupací, pro něž by byli 
mohli být vydání.

Soudní řízení před soudy okupační mocnosti
- v zásadě platí tatáž procesní  pravidla,  jako  pro  válečné  zajatce 
(II.2, část  soudní stíhání") pokud jde o obhajobu, činnost OM a pod.
- nepřipouští-li soudní řízení odvolání, lze se odvolat k úřadům OkM
- OM se informuje nejen o trestech smrti, ale i o trestech delších dvou 
let
- OM má právo prohlížet spisový materiál
- soudní spisy se po okupaci odevzdají úřadům osvobozeného území

Výkon trestu uloženého soudy okupační mocnosti
- musí být vykonán v obsazené zemi (i vyšetřovací vazba) a odděleně od 
odsouzených soudy obsazené země
- stravovací a hygienický  režim  -  k  zachování  dobrého  zdravotního 
stavu, lékařské ošetření
- odděleně a se zvláštními ohledy jsou umístěny ženy resp. nezletilí
- právo návštěv delegátů OM a MVČK
- právo přijmout aspoň 1 pomocnou zásilku/měs.

Kontrolní opatření vůči civilním osobám
- jen z naléhavých důvodů pro bezpečnost OkM
- připouští se pouze internace či přikázané místo pobytu. 
- občan  má  právo  na   odvolání;   důvody   uvaleného   opatření   se 
přezkoumávají minimálně 2x ročně.
- je-li přikázaný pobyt mimo bydliště - náleží osobě  stejná  práva  na 
výživu, ubytování ap. jako v případě cizinců (viz výše)


                         c) Pravidla internace
- internovaní mají plnou občanskoprávní způsobilost 
- OkM zdarma zajišťuje výživu internovaného, zdravotní péči
- od internovaného nelze vyžadovat žádný podíl na nákladech internace
- osobám závislým na internovaném zajistí OkM zaopatření 
- internovaní - seskupení dle jazyků, společně rodiny  (pokud  možno  v 
oddělených místnostech). Rodiče mohou vzít s sebou děti.
- pravidla internace jsou analogická pravidlům válečného zajetí
Internační místa (IM)
- požadavky na umístění  a  vybavení  (stavební,  hygienické, kryty, 
kantýny ap.) - stejné, jako u táborů válečných zajatců
- muži a ženy (nejsou-li rodina) - odděleně
- označení internačního místa:  IC" - viditelně (vyhrazeno jen pro IM)
- potraviny - dostatečné dávky včetně jakosti a rozmanitosti,  přídavky 
těhotným, kojícím, dětem do 15 r.
- internovaní mohou pěstovat potraviny
- OkM usnadní vybavení ošacením zdarma (nemohou-li si sami  opatřit)  - 
nesmí mít zesměšňující či potupný ráz
- hygiena a lékařské ošetření (vybavení a postupy - analogicky  jako  v 
TVZ), nelze-li zajistit řádnou péči v  IM,  bude  poskytnuta  v  řádném 
zdravotnickém zařízení se zvláštním ohledem na ženy,  děti  a  oslabené 
občany
- využití zdravotnického personál z řad  internovaných  -  vítáno  (lze 
uložit)
- náboženství, tělesná a duševní  činnost  -  analogicky  jako  v  TVZ, 
zvláště pro děti

Práce internovaných
- jen  dobrovolná  -  musí  odpovídat  zásadám  pro  přidělenou   práci 
neinternovaným (viz výše). Nesmí být pokořující. Po 6 týdnech se  mohou 
práce zříci.
- uložit lze jen práce při správě a údržbě IM, v kuchyni ap.
- OkM má plnou zodpovědnost za pracovní podmínky, pracovní úrazy,  mzdy 
atd.
- velitel tábora vede denní seznam pracovních oddílů (k nahlédnutí OM)

Osobní vlastnictví, finance - podobně, jako u válečných zajatců  (účet, 
zasílání peněz)
- internovaným se ponechají osobní věci
- finance,  šeky,  cennosti  lze  odebrat  jen  výjimečně,  předepsaným 
způsobem a proti řádnému potvrzení
- doklady a předměty citové hodnoty nelze odebrat
- žena může být prohledána jen ženou
- po propuštění se zadržené věci vrátí
- OkM poskytuje pravidelné kapesné/bony (kabát, toalaletní potřeby atd.)
- internovaní mohou přijímat podporu od své mocnosti, OM, humanitárních 
organizací, výnosy z majetku.

Správa a kázeň 
- každé internační místo je pod pravomocí důstojníka (pravidelných  sil 
OkM) nebo  úředníka  (pravidelné  civilní  správy  OkM),  zodpovídá  za 
dodržování ŽK
- zveřejnění 4.ŽK, nařízení a p. - stejně jako v TVZ
- kázeňský režim musí být slučitelný s  lidskostí,  zejména  nesmí  být 
šikanující, zákaz  tetování  (a  jiného  označování),  dlouhé  nástupy, 
přikázaná tělesná cvičení, omezování stravy apod.
- stížnosti a žádosti - stejné zásady jako u válečných zajatců
- samospráva internovaných - každého půl roku (tajnou volbou) se  zvolí 
výbor, který má stejné  oprávnění  a  úkoly  jako  důvěrníci  válečných 
zajatců
- styky s vnějším světem - zcela odpovídá zásadám pro zajatce, navíc má 
internovaný  právo  přijímat  návštěvy  (co  nejčastěji).  V  závažných 
důvodech (nemoc, úmrtí v rodině) může navštívit rodinu (je-li to možné)
Trestní a disciplinární opatření
- na internované se nadále vztahuje trestní zákonodárství platné na 
obsazenému území
- pokud (dle norem zákona) je čin trestný pro internovaného  a  ne  pro 
neinternovaného, lze stíhat jen disciplinárně
- zásady trestního stíhání - stejné jako mimo internaci - viz výše
- po výkonu trestu - stejné zacházení jako s ostatními internovanými
- upřednostňují se disciplinární tresty
- výbor internovaných je vždy spraven o soudním řízení i výsledku

Disciplinární tresty
- zcela odpovídá režimu pro válečné zajatce  (rozdíly:  pojem   zdařený 
útěk" se nespecifikuje, za nenásilné trest. činy při útěku lze stíhat i 
soudně, doporučuje se však disciplinárně)

Přesun internovaných
- za podmínek obvyklých pro vojska okupační mocnosti
- pěšky jen zcela  vyjímečně,  nesmí  být  na  újmu  zdravotnímu  stavu 
internovaných
- ostatní zásady - shodné s přesunem válečných zajatců

Úmrtí internovaných
- závěti se odešlou neprodleně uvedeným osobám
- každé úmrtí a okolnosti vyšetřeno lékařem, vystaven úmrtní list
- seznamy zemřelých, hrobů se zašlou Informační kanceláři (viz dále)
- násilná smrt - vyšetřování stejné jako v případě válečných zajatců
- ostatní ustanovení - jako v případech válečných zajatců

Propuštění, repatriace, ošetřování v neutrálním státě
- propuštění - ihned, pominou-li důvody internace
- strany v konfliktu se vynasnaží zajistit nemocniční ošetření v cizině 
pro  oslabené  internované,  těhotné,  matky  s  malými  dětmi,  dlouho 
internované
- propuštění lze odložit pro běžící trestní stíhání či výkon trestu
- po  skončení  nepřátelství  či  okupace   -   komise   pátrající   po 
roztroušených internovaných
- OkM nese náklad repatriace


                         d) Civilní obrana (CO)
                                 (I.DP)                                
   do mezinárodního práva pojem CO zaveden až I.DP

Civilní obrana
- je provádění úkolů k ochraně obyvatel  před  nebezpečím  a  pomoci  k 
odstranění bezprostředních následků válek   či pohrom -  zahrnuje:
   - varování, evakuace, poskytování přístřeší
   - záchranné práce (včetně dezaktivace ap.)
   - lékařská služba (včetně první pomoci), náboženská pomoc
   - nouzové ubytování a zásobování
   - obnova a udržování pořádku v postižených oblastech
   - okamžitá oprava veřejných zařízení
   - okamžité pohřbívání
   - plánování a organizace této činnosti

Organizace CO
- instituce a jednotky zmocněné příslušnou stranou
- personál - osoby určené výhradně k plnění úkolů CO (včetně řízení)

Ochrana CO 
- civilní organizace CO   a jejich personál je respektován a chráněn
- CCO má právo plnit své úkoly - s výjimkou naléhavé vojenské nutnosti
- materiál a objekty CO - považují se za civilní objekty 
- ochrana se vztahuje i na CCO nezúčastněných stran plnících  úkoly  na 
území bojující strany s jejím zmocnění. Oznámí se nepříteli.
   - tyto organizace může okupační mocnost vyloučit jen pokud zajistí 
výkon úkolů CO

Identifikace
personálu, materiálu, objektů:
- mezinárodním rozeznávacím znakem je modrý  trojúhelník  na  oranžovém 
pozadí
- lze dohodnout doplnění identifikace o rozeznávací signály
- strany zajistí, aby toto označení nebylo zneužito

Ukončení ochrany
- pokud organizace CO vyvíjejí činnost poškozující nepřítele
- jen po varování a po bezvýsledném uplynutí lhůty
- nepřítele nepoškozuje:
   - pokud úkoly CO řídí vojenské orgány
   - je-li k CCO přidělen vojenský personál k plnění úkolů CO
   - pomáhá-li CCO obětem z řad vojenských osob
   - je-li CCO vojensky organizována
- nepřítele nepoškozuje, má-li civilní personál lehké zbraně k  udržení 
pořádku či osobní ochraně. V oblastech kde boj  probíhá  nebo  hrozí  - 
omezení jen na ruční zbraně (k odlišení od kombatantů).

Vojenské osoby a jednotky přidělené k organizacím CO
- veškerá technika - zřetelně označena rozeznávacím znakem
- personál:
   - musí být po celý konflikt přidělen a výlučně zaměstnán úkoly CO
   - zřetelně odlišen od ostatních příslušníků OS znakem CO  na  oděvu, 
má průkaz člena CO
   - výzbroj - viz výše
   - úkoly může plnit jen na území své strany
- v moci nepřítele - status válečných zajatců, na okupovaném území  lze 
uložit plnění úkolů jen CO - avšak jen pro civilní obyvatelstvo
- materiál těchto jednotek může nepřítel užít jen pro účely CO
CO na okupovaném území
- OkM poskytne organizacím CCO podporu pro plnění úkolů
- personálu CCO nelze přikázat činnost ztěžující plnění úkolů CO
- OkM nezmění strukturu CCO (pokud by bylo na újmu činnosti)
- OkM může odzbrojit personál CCO
- objekty a  materiál  CO  -  nelze  zabavit,  pokud  by  to  poškodilo 
obyvatelstvo
- přístřeší pro civilní osoby nelze zabavit
- zabavené objekty a materiál lze použít jen k potřebám civilních osob 
obsazeného území


          e) Informační kancelář, Ústřední informační kancelář

  Informační kancelář (IK)
- ihned s vypuknutím OK a při  každé  okupaci  zřizují  všechny  strany 
oficiální Informační kancelář pro civilní osoby v moci cizí strany
- každá strana  poskytuje  IK  všechny  informace  o  opatřeních  proti 
uvedeným osobám
- přísl.úřady hlásí IK všechny  změny  (propuštění,  repatriace,  útěk, 
hospitalizace, narození, úmrtí, každotýdenně zprávy o zdravotním stavu 
vážně nemocných)
- všechny informace  vydávané  IK obsahují  přesnou  identifikaci osoby
(jméno, rodiče, rodné číslo, státní příslušnost),  osobu,  jež  má  být 
zpravena, místo, kde se osoba nalézá
- IK odpovídá na dotazy ohledně příslišných  osob  a  získává  potřebné 
informace
- IK neposkytne informace (s vyjímkou žádosti ÚIK), které by mohly být 
dané osobě na újmu
- IK  předává  tyto  informace  bezodkladně  zúčastněným   mocnostem 
prostřednictvím jednak ÚIK a jednak OM
- IK shromažďuje a odesílá všechny důležité osobní věci (včetně  peněz, 
cenností a listin) zanechané civilními osobami (po  repatriaci,  úmrtí, 
ap.) zúčastěným mocnostem (přesný soupis).  Ostatní  osobní  svršky  si 
předají zúčastněné strany přímo.

  Ústřední informační kancelář (ÚIK)
- ÚIK se zřizuje v neutrální zemi, může být totožná s ÚIK VZ (II.2)
- organizaci může navrhnout MVČK (provozuje stálou Ústřední pátrací
  agenturu)
- ÚIK zejména soustřeďuje všechny zprávy o  civilních  osobách  v  moci 
cizích stran
- opatřuje je úřední nebo soukromou cestou
- bezodkladně je zašle IK příslušné země,  pokud  to  nemůže  být  dané 
osobě na újmu
- financují ji zúčastněné mocnosti
- IK jednotlivých zemí i ÚIK jsou osvobozeny od poštovních tarifů

Dohled
provádějí delegáti OM a MVČK, přitom jsou oprávněni:
- navštívit všechna místa, kde se chráněné osoby zdržují či pracují
- hovořit s nimi beze svědků
Volba místa, počet ani délka návštěv nesmí být omezena
Lze se dohodnout s mocností, v jejíž moci je osoba, na účasti krajanů


            
              III. ZAKÁZANÉ ZPŮSOBY A PROSTŘEDKY VEDENÍ VÁLKY
                                 (I.DP)                                
Základní zásada:
právo bojujících stran zvolit způsoby a prostředky vedení války  (ZPVV) 
není neomezené.

   V předchozích částech byly uvedeny chráněné cíle,  na  něž  je  útok 
zakázán (zdravot.jednotky, civilní obyvatelstvo, civilní objekty, atd.) 
a  v  souvislosti  s  tím  i  zakázané  způsoby  a  prostředky   (např. 
nerozlišující útok)

   Dále uvedeme zakázané způsoby a prostředky v užším slova smyslu  :
- zákaz používat ZPVV, které svou povahou působí nadměrné  poranění  či 
zbytečné útrapy
- zákaz používat ZPVV, které mohou způsobit rozsáhlé a dlouhodobé vážné 
škody na život.prostředí
- při vývoji či přijetí nových druhů zbraní platí povinnost určit,  zda 
její užití není zakázano tímto protokolem nebo jinou  mezinárodněprávní 
normou pro tuto stranu závaznou
- zákaz proradnosti - čin, který má uvést nepřítele v omyl dojmem, že má 
právo na ochranu nebo že ji má poskytnout - např.:
   - předstírání úmyslu vyjednávat, předstíraná kapitulace
   - předstírání neschopnosti boje 
   - předstírání statutu civilní osoby či nekombatanta
   - předstírání chráněného statutu (označení, uniformy OSN či neutrál- 
   ních zemí)
   - nejde o zákaz válečné lsti
- zákaz zneužít rozlišovacích znaků ČK/ČP, značek a signálů stanovených 
ŽK (např. CO, zařízení obsahující nebezpečné síly aj.)
- zákaz zneužít státní znaky včetně vlajek, uniforem, vojenských  znaků 
- tj.:
   - zákaz užít v konfliktu znaků států mimo konflikt
   - zákaz  užít  znaků  nepřítele  v  útoku  nebo  k   zamaskování   a 
  ovlivňo vání voj. operací
   - netýká se uznávaných norem pro špionáž nebo pro vlajky v  námořním 
   konfliktu
- zákaz vydat nebo hrozit rozkazem, že nikdo nebude ušetřen
- zákaz útoku na osobu vyřazenou z boje - tj.osobu, která:
   - je v moci nepřítele, nebo
   - vyslovila úmysl se vzdát, nebo
   - není schopna se bránit z důvodu zranění, nemoci 
a ve vešch těchto případech se zdržuje aktu nepřátelství a útěku
- zákaz útoku během seskoku na osobu, která se zachraňuje z letadla
   - po seskoku - dát možnost vzdát se



               C. S T Í H Á N Í  Z A  P O R U Š E N Í

- stíhatelné je každé porušení ŽK 
- vážné porušení je válečným zločinem s důsledky dle mezinárodního práva
vážným porušením se rozumí:
   a) úmyslné jednání či  opomenutí,  jež  vážně  ohrožuje  tělesné  či 
duševní zdraví nebo život chráněných osob   
   b) následující úmyslné porušení ŽK, které má za následek smrt nebo 
vážnou újmu na zdraví:
   - vedení útoku na zakázaný cíl (např. zdravotnické jednotky, civilní 
objekty či osoby, nehájená či demilitarizovaná oblast)
   -  vedení   útoku   zakázaným   způsobem   či   prostředkem   (např. 
nerozlišující útok, proradnost, zneužití znaků, útok na osobu vyřazenou 
z boje aj.)
   c) úmyslné činy porušující ŽK jakými jsou:
braní rukojmí, deportace, nucené přemísťování  civilního  obyvatelstva, 
přesídlování  vlastního  obyvatelstva  na  okupovaná  území,  zdržování 
repatriace,  nucení  ke  službě  v  nepřátelských  ozbrojených  silách, 
neposkytnutí  spravedlivého  soudního  řízení,  ponižující   zacházení, 
apartheid, bezdůvodné ničení kulturních památek a podobné činy.

- nadřízený zodpovídá za činnost podřízeného (to nesnímá odpovědnost  z 
podřízeného)
- nadřízený je povinen zamezit i přípravě k  porušení  ŽK,  je  povinen 
přijímat preventivní opatření (včetně seznámení podřízených s ustanove- 
ními ŽK)
- každé (údajné) porušení ŽK bude vyšetřeno  (způsob  si  mohou  strany 
dohodnout, jinak stanoví rozhodčí)
- každá strana je povinna vypátrat a trestně stíhat osoby, které  vážně 
porušily ŽK (ať je jejich státní příslušnost jakákoli). 
- strana je povinna vážně zvážit žádost  jiné  strany  o  vydání  osoby 
podezřelé z vážného porušení ŽK
- strany mohou postupovat společně či individuálně ve spolupráci s OSN
(např. donucovací mechanismy či soudnictví OSN)
- lze ustavit Mezinárodní zjišťovací komisi,  která  prošetřuje  údajná 
vážná porušení ŽK (podrobnosti - čl.90 I.DP)
- zákonodárství každé strany umožní postihovat porušování ŽK
(v ČR např. zákon č.140/61 Sb (trestní zákon), X.hlava zabývá vážnými  
porušeními  ŽK  - lze uložit odnětí svobody až na 15 let nebo vyjímečný
trest. Ochrana znaku a názvu Červeného kříže je rovněž upravena v zákoně
č.126/92 Sb.)


Další informace lze nalézt:
- Ženevské konvence a dodatkové protokoly (úplné znění těchto norem)
  vydal FV ČSČK, Magnetpress Praha, 1992
- Mencer,G.: Abeceda mezinárodního humanitárního práva, Praha 1991
- internetové stránky MVČK věnované mezinárodnímu humanitárnímu právu
  http://www.icrc.org/eng/ihl



                             SEZNAM ZKRATEK

CCO     civilní organizace Civilní obrany
CO      Civilní obrana
ČK,ČP   Červený kříž, červený půlměsíc
DP      Dodatkový protokol k Ženevským konvencím
IK      Informační kancelář (národní)
IM      internační místo
MHP     Mezinárodní humanitární právo
MČK     Mezinárodní Červený kříž (Mezinárodní výbor  ČK  a  Mezinárodní 
        federace (dříve liga) Červeného kříže a Červeného půlměsíce
MDZ     mocnost držící válečné zajatce
MFČK/ČP Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce
MVČK    Mezinárodní výbor Červeného kříže
NL      nemocniční loď
NO      nehájená oblast
NSČK    Národní společnost Červeného kříže
ObC     civilní objekt
ObV     vojenský objekt
OC      civilní obyvatelstvo
OK      ozbrojený konflikt
OkM     okupační mocnost
OM      ochranná mocnost
OS      ozbrojené síly
PG,PW   označení tábora válečných zajatců
PI      označení internačního místa
SK      smíšená lékařská komise
TVZ     tábor válečných zajatců
ÚIK     Ústřední informační kancelář
VZ      válečný zajatec
ZJ      zdravotnická jednotka
ZP      zdravotnický personál 
ZT      zdravotnický transport
ŽK      Ženevské konvence (obvykle spolu s Dodatkovými protokoly)